eGovernment 2.0

V jednom příspěvku na české Web 2.0 skupině na LinkedIn si kdysi kdosi postěžoval, že o Web 2.0 spousta lidí mluví, ale nikdo nepoužívá. Zkusme se nyní podívat na jeden site, kde by se tyto technologie užívat mohly a k čemu by to vedlo.

Ten site se jmenuje Portál Veřejné Správy České Republiky. Není asi jeho chybou, že na české wikipedii byl pod tímto heslem dlouho obsah související s kauzou Vladimíra Mlynáře (viz též zde).

Jak portál funguje? V zásadě se jedná o rozcestník informací o tzv. životních situacích (např. chci nový občanský průkaz), kdy se dostává stát a občan do vzájemné interakce. Portál má (zřejmě) na pozadí i redakční systém, kdy příslušné sekce smí aktualizovat jen příslušný orgán státní správy.

V čem jsou rezervy? Především, portál je neadresný - při výměně občanky se dozvím, co musí ze zákona udělat všichni, ale už ne kam a kdy mám jít (např. na základě adresy v mém uživatelském profilu), neřku-li, má-li daný úřad nějaké svoje specifika (není asi tajemstvím, že stejný úkon na různých úřadech může mít různý průběh).

Tím, že redakce probíhá výhradně centralizovaně, tvoří se klasické úzké hrdlo - některé úřady jsou aktivní, jiné to berou spíš jako svoji nevítanou povinnost. Navíc, místní úřady ani nemají možnost do procesu vstupovat (pokud by nějaký osvícený starosta nebo vedoucí úřadu chtěl např. umístit na stránky elektronický formulář, abych pro něj nemusel na úřad, nemá možnost).

Z klasických 2.0 vlastností bych uvítal možnost diskuzí - občan by měl možnost vyjádřit názor (vůči úřadu) nebo dát doporučení (vůči dalším užvatelům). Zajímavé by mohly být zejména názory odborné veřejnosti. Pro vyhledávání bych určitě uvítal tagging - portál má sice vyhledávání, ale opět definované shůry, tagging by umožnil upravit vyhledávání dle preference uživatelů.

Poslední oblastí, která by určitě stála za zlepšení, je lokalizace do cizích jazyků. Portál sice nabízí verzi v angličtině, tzv. pro cizince, informací je tam však výrazně méně než v české verzi. Asi není možné chtít po státu, aby sám obstaral překlady do cizích jazyků - zde by však mohl být prostor pro krajanská sdružení. Myslím, že pro řadu cizinců by bylo lepší mít státem neautorizovaný překlad, než státem autorizovanou verzi v češtině.

Toto jsou příklady, které se jistě dají aplikovat na řadu dalších portálů, a to nejen ve státní správě.