Abychom si trochu odpočinuli od datových schránek, připravili jsme pro Vás něco z úplně jiného soudku. Velmi často chtějí koncoví zákazníci, ale i partneři vidět, jak vlastně systém funguje. Jeden ze způsobů, který bychom rádi vyzkoušeli, je ukázka základních scénářů při užití jednotlivých produktů.
Nejprve si dejme krátké shrnutí, jak ukázku prohlížet: ukázky byly nahrány pomocí nástroje WebEx Recorder. K jejich prohlížení budete proto potřebovat nainstalovaný WebEx Player, který je k dispozici zdarma např. na http://www.webex.com/downloadplayer.html
Budeme rádi, pokud nám sdělíte, je-li tento způsob pro Vás vyhovující. Pokud nebude, pokusíme se najít jinou variantu.
Nyní ke scénářům: v první sadě jsou k dispozici tři a ukazují možnosti modulu Web Content Management v rámci Oracle UCM (verze 10R3).
První část (k dispozici zde, délka 3:33) ukazuje základní práci při editaci stránek. Nejprve uživatel jen prohlíží stránky, pak se přihlásí (už tím může získat právo na nahlížení dalšího obsahu) a následně vstoupí do tzv. přispěvovatelského módu. Následně pak provede na stránce drobné změny - přidá nový odstavec do textu, přidá obrázek a v novém textu přidá odkaz na veřejný dokument z úložiště. Na konci je pak ještě ukázáno, že po opuštění přispěvovatelského módu se stránka vrátí do původního stavu - publikování změn je vázáno na schválení.
Druhá část (k dispozici zde, délka 1:50) pokračuje tam, kde předchozí část skončila. Normálně by přišel uživateli email, ze které by mohl provádět to samé. Na VM, která byla pro účely scénářů užita bohužel není k dispozici mail server. Proto se uživatel pouze přihlásí do Oracle UCM,kde hned na první stránce nalezne seznam úkolů pro schálení. Při samotném schvalování má uživatel možnost si před schválením nejprve prohléhnout navrhované změny (v ukázce vybarveny zeleně) a pak je teprve schválit. Na konci je pak vidět, že hned poté jsou změny publikovány, bez ohledu na to, je-li uživatel prohlížející obsah stránek přihlášen či nikoliv. Samozřejmě, k publikování by mohlo dojít i později po schválení - např. až v daný den a hodinu.
Poslední část (k dispozici zde, délka 1:16) ukazuje 2 možnosti, jak editovat obsah. První, která už byla vidět i v první části, edituje obsah pomocí web editoru přímo na stránkách. Druhá, kde je sekce vytvořena zobrazením souboru, v našem případě MS Word dokumentu, pak užívá přímo textový editor, na který je koncový uživatel zvyklý. Publikace (v této části webu se schvalovací workflows neaplikuje) pak probíhá stisknutím tlačítka "Save".
Pozn. na závěr: omluvte prosím dobu načítání stránek, zejm. v první části. Scénáře byly snímány na VM běžící na ne právě nejvýkonnějším notebooku.
Wednesday 29 July 2009
Thursday 23 July 2009
Pozvánka na webcast
Protože bychom už to příští týden nestihli, zvu Vás tímto na pravidelný čtrtletní webcast s Oracle UCM product managementem na téma novinky v Oracle E2.0 portfoliu. Tento bude věnován u nás poměrně neznámému produktu Imaging and Process Management, což je produkt určený primárně pro podporu ukládání a schvalování naskenovaných dokumentů ve spolupráci s velkými podnikovými systémy (ERP). Produkt byl až doposud k dispozici pouze v angličtině; nicméně, od nové verze by již mělo být možné jej lokalizovat. Samozřejmě, spolu s dalšími vylepšeními.
Webcast se koná ve úterý 28.7. 2009, v 17 hod SEČ. V případě zájmu je třeba se nejprve registrovat na této adrese: https://oracle.on.intercall.com/confmgr/event_register.jsp?eventId=92507, následně pak dostanete link, kde bude webcast probíhat.
Webcast se koná ve úterý 28.7. 2009, v 17 hod SEČ. V případě zájmu je třeba se nejprve registrovat na této adrese: https://oracle.on.intercall.com/confmgr/event_register.jsp?eventId=92507, následně pak dostanete link, kde bude webcast probíhat.
Wednesday 22 July 2009
Novela zákona o archivnictví a spisové službě (část 2)
Jaké povinnosti tedy zákon jednotlivým subjektům ukládá?
Předně, je jasně řečeno, že povinnost vykonávat spisovou službu, tak jak je popsána v paragrafech 64 – 70 a zejména pak v chybějícím národním standardu, mají jen subjekty jasně vyspecifikovány v paragrafu 63. Konkrétně se pak jedná o:
„a) veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. a) až e) a i) až m),
b) kraje,
c) hlavní město Praha,
d) obce s pověřeným obecním úřadem a obce se stavebním nebo matričním úřadem,
e) městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města a městská část hlavního města Prahy, na něž byla statutem přenesena alespoň část působnosti obce s pověřeným obecním
úřadem nebo působnosti obce se stavebním nebo matričním úřadem,
(dále jen „určení původci“)“ a některé další subjekty zmíněné v odst. 2-4.
Na druhé straně je jasně stanoveno, že:
„(2) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají za podmínek stanovených tímto zákonem také
a) podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku, pokud jde o dokumenty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
b) politické strany, politická hnutí, občanská sdružení, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a náboženské společnosti, profesní komory, nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti,
(dále jen „soukromoprávní původci“)“,
přičemž velmi podobné ustanovení bylo již v původní verzi zákona z roku 2004. To, co bylo poměrně výrazně pozměněno, je však zmiňovaná příloha (najdeme v ní např.):
„1. Statut – např. stanovy, jednací řády
2. Řízení – např. zprávy o auditu či výroční zprávy
4. Finanční dokumenty – roční statistické uzávěrky
5. Propagační činnost – např. katalogy či letáky ad.“
Co je, přinejmenším pro mě, poněkud matoucí, je, jakým způsobem by se měli podnikatelé starat o dokumenty, protože jediný způsob popsaný v zákoně je výkon spisové služby, který pro ně není závazný. Můj osobní názor je, že pro subjekty neprovozující spisovou službu je tak závazný přinejmenším §69a, který řeší uchovávání digitálního dokumentu obecně.
Navíc, uchovávání konkrétních typů dokumentů, které jsou běžně užívány v komerčním sektoru, řeší i další normy – např. zákon č. 235/2004 Sb, o dani z přidané hodnoty, který se zabývá uchováváním účtenek (zjednodušených daňových dokladů) a faktur, např. §27, odst. 1:
„Plátce je povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, na jím zvoleném místě. Po tuto dobu plátce odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu, jejich čitelnost a na žádost správce daně za umožnění přístupu k nim bez zbytečného odkladu.“
Jistě ne náhodou se v citaci objevují stejné termíny, o jakých jsme psali minulý týden. Na okraj ještě poznamenejme, že ani tento text není z posledních týdnů – práce s elektronickými fakturami již je nějakou dobu možná.
Závěr
Možná již začínáte mít pocit jistého déjà vu. Ano, většina konceptů spojovaných s datovými schránkami zde již opravdu nějakou dobu je a často vlastně ani s datovými schránkami nemají nic moc společného. Co je tedy dnes jinak? Předně to, že existuje povinnost (jednu ukládá 300/2008, tj. vybírat schránku a patřičně reagovat na zprávy v ní nalezené, druhou pak novela 499/2004, tj. uchovávat a skartovat). Za druhé to, že když už systém vznikne, něco jím dříve nebo později začne chodit – jeden z našich potenciálních klientů po naprosto povrchní analýze s překvapením zjistil, že mu bude denně chodit více než 1 500 zpráv (!!!). Další už pak může být vyvoláno lavinovým efektem – jakmile vznikne infrastruktura, bývá už pak přidávání dalších agend poměrně jednoduché, či v neposlední řadě i příležitostmi, které systém nabízí (od 1.1. 2010 B2B komunikace, od 1.7.2010 pak i např. B2C, i když zde bude muset ještě někdo udělat kampaň, která přesvědčí fyzické osoby ke zřizování datových schránek v masivním měřítku).
Předně, je jasně řečeno, že povinnost vykonávat spisovou službu, tak jak je popsána v paragrafech 64 – 70 a zejména pak v chybějícím národním standardu, mají jen subjekty jasně vyspecifikovány v paragrafu 63. Konkrétně se pak jedná o:
„a) veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. a) až e) a i) až m),
b) kraje,
c) hlavní město Praha,
d) obce s pověřeným obecním úřadem a obce se stavebním nebo matričním úřadem,
e) městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města a městská část hlavního města Prahy, na něž byla statutem přenesena alespoň část působnosti obce s pověřeným obecním
úřadem nebo působnosti obce se stavebním nebo matričním úřadem,
(dále jen „určení původci“)“ a některé další subjekty zmíněné v odst. 2-4.
Na druhé straně je jasně stanoveno, že:
„(2) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají za podmínek stanovených tímto zákonem také
a) podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku, pokud jde o dokumenty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
b) politické strany, politická hnutí, občanská sdružení, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a náboženské společnosti, profesní komory, nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti,
(dále jen „soukromoprávní původci“)“,
přičemž velmi podobné ustanovení bylo již v původní verzi zákona z roku 2004. To, co bylo poměrně výrazně pozměněno, je však zmiňovaná příloha (najdeme v ní např.):
„1. Statut – např. stanovy, jednací řády
2. Řízení – např. zprávy o auditu či výroční zprávy
4. Finanční dokumenty – roční statistické uzávěrky
5. Propagační činnost – např. katalogy či letáky ad.“
Co je, přinejmenším pro mě, poněkud matoucí, je, jakým způsobem by se měli podnikatelé starat o dokumenty, protože jediný způsob popsaný v zákoně je výkon spisové služby, který pro ně není závazný. Můj osobní názor je, že pro subjekty neprovozující spisovou službu je tak závazný přinejmenším §69a, který řeší uchovávání digitálního dokumentu obecně.
Navíc, uchovávání konkrétních typů dokumentů, které jsou běžně užívány v komerčním sektoru, řeší i další normy – např. zákon č. 235/2004 Sb, o dani z přidané hodnoty, který se zabývá uchováváním účtenek (zjednodušených daňových dokladů) a faktur, např. §27, odst. 1:
„Plátce je povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, na jím zvoleném místě. Po tuto dobu plátce odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu, jejich čitelnost a na žádost správce daně za umožnění přístupu k nim bez zbytečného odkladu.“
Jistě ne náhodou se v citaci objevují stejné termíny, o jakých jsme psali minulý týden. Na okraj ještě poznamenejme, že ani tento text není z posledních týdnů – práce s elektronickými fakturami již je nějakou dobu možná.
Závěr
Možná již začínáte mít pocit jistého déjà vu. Ano, většina konceptů spojovaných s datovými schránkami zde již opravdu nějakou dobu je a často vlastně ani s datovými schránkami nemají nic moc společného. Co je tedy dnes jinak? Předně to, že existuje povinnost (jednu ukládá 300/2008, tj. vybírat schránku a patřičně reagovat na zprávy v ní nalezené, druhou pak novela 499/2004, tj. uchovávat a skartovat). Za druhé to, že když už systém vznikne, něco jím dříve nebo později začne chodit – jeden z našich potenciálních klientů po naprosto povrchní analýze s překvapením zjistil, že mu bude denně chodit více než 1 500 zpráv (!!!). Další už pak může být vyvoláno lavinovým efektem – jakmile vznikne infrastruktura, bývá už pak přidávání dalších agend poměrně jednoduché, či v neposlední řadě i příležitostmi, které systém nabízí (od 1.1. 2010 B2B komunikace, od 1.7.2010 pak i např. B2C, i když zde bude muset ještě někdo udělat kampaň, která přesvědčí fyzické osoby ke zřizování datových schránek v masivním měřítku).
Wednesday 15 July 2009
Novela zákona o archivnictví a spisové službě (část 1)
K dnešnímu datu se už asi poměrně zřídka najde zákazník, který by doposud neslyšel o datových schránkách. Při detailní debatě se zjistí, že všichni většinou mají strach z toho, jak budou svoji schránku vybírat. Mnohem méně zákazníků si však uvědomuje zásadní problém – co budeme s datovými zprávami dělat, až přijdou....
Předně, zopakujme znovu: systém IS DS není archivační systém – zpráva se po 90 dnech (po přečtení či vypršení lhůty pro fikci doručení) smaže.
Datová zpráva však také obsahuje nějaké sdělení, na které se mohou vztahovat nějaká pravidla definovaná jinými zákony, než je zákon 300/2008 Sb., z titulu toho, že se jedná o specifický druh zprávy (žádost podaná na úřad, soudní vyrozumění či faktura). Kromě nutnosti zprávu zaarchivovat (tj. uložit ji definovaným způsobem a po uplynutí dané lhůty ji jiným definovaným zprůsobem zničit), je to v první řadě potřebu zprávu vyřídit – ať už se jedná o prosté vzetí na vědomí či vypracování odpovědi, rovněž odesílané přes rozhraní datových schránek (či jinak).
Zákon o archivnictví a spisové službě, jak napovídá jeho název, se zabývá zejména archivací.
Předně, zopakujme znovu: systém IS DS není archivační systém – zpráva se po 90 dnech (po přečtení či vypršení lhůty pro fikci doručení) smaže.
Datová zpráva však také obsahuje nějaké sdělení, na které se mohou vztahovat nějaká pravidla definovaná jinými zákony, než je zákon 300/2008 Sb., z titulu toho, že se jedná o specifický druh zprávy (žádost podaná na úřad, soudní vyrozumění či faktura). Kromě nutnosti zprávu zaarchivovat (tj. uložit ji definovaným způsobem a po uplynutí dané lhůty ji jiným definovaným zprůsobem zničit), je to v první řadě potřebu zprávu vyřídit – ať už se jedná o prosté vzetí na vědomí či vypracování odpovědi, rovněž odesílané přes rozhraní datových schránek (či jinak).
Zákon o archivnictví a spisové službě, jak napovídá jeho název, se zabývá zejména archivací.
- většinu důležitých ustanovení pro dokumenty v digitální podobě lze nalézt v §69a. Především, je jasně specifikováno, že „Uchovávání dokumentu v digitální podobě provádí určený původce postupem zaručujícím věrohodnost původu dokumentu, neporušitelnost jeho obsahu a čitelnost dokumentu, a to včetně údajů prokazujících existenci dokumentu v digitální podobě v čase. Tyto vlastnosti musí být zachovány po dobu skartační lhůty dokumentu.“
- Věrohodnost a neporušitelnost obsahu je prokazována pomocí uznávaného elektronického podpisu, elektronické značky nebo (zde by se spíše hodilo „a“) časového razítka, přičemž je-li dokument těmito aspekty opatřen, je původce povinen ověřit jejich platnost a zaznamenat výsledky ověření; v opačném případě pak opatřit dokument kvalifikovaným časovým razítkem (které samozřejmě něco stojí).
Ve vazbě na datové schránky budiž doplněno, že časovým razítkem bude opatřovat zprávy ministerstvo, jinak ale budou umožňovat datové schránky doručení podepsaných i nepodepsaných zpráv; za vypravované zprávy bude mít pak zodpovědnost statutární orgán odesílatele. Není však zřejmé, zda se tato zodpovědnost vztahuje na zprávu jako na celek, nebo i na jednotlivé části (pokud obsahuje zpráva více příloh, které je následně třeba rozdělit – např. více faktur). - Čitelnost je pak upravena specifikací formátu, ve kterých je možné data dlouhodobě uchovávat (přesný seznam se nalézá ve vyhlášce 191/2009 Sb.): PDF/A (ISO 19005), PNG, TIFF, JPEG, MPEG1, MPEG2, MP2, MP3, WAV. XML bude výstupním formátem pro metadata, a to podle schématu XML, který bude přílohou národního standardu.
- Velmi důležitým odstavcem, bez kterého by změny vlastně nešly uskutečnit, je §69a, odst. 8: „Neprokáže-li se opak, dokument v digitální podobě se považuje za pravý, byl-li podepsán platným uznávaným elektronickým podpisem nebo označen platnou elektronickou značkou osoby, která k tomu byla v okamžiku podepsání nebo označení oprávněna, osoby odpovědné za převedení z dokumentu v analogové podobě nebo změnu formátu dokumentu v digitální podobě nebo osoby odpovědné za provedení autorizované konverze dokumentů a opatřen kvalifikovaným časovým razítkem.“
- Na několika místech v zákoně je rovněž zmíněn Národní standard pro elektronické systémy spisové služby (např. §70, odst. 2), který bude založen na normě MoReq2 (na toto téma vizte další detaily v článku z 10.6.2009) a který bude v plné míře popisovat detaily, jak má být archív digitálních systémů provozován. Zatím není k dispozici, ale draft dokumentu je možné získat např. na tomto linku.
Wednesday 8 July 2009
Za minulé dva týdny na frontě datových schránek došlo ke dvěma událostem:
Pokud si chcete systém vyzkoušet, aniž byste chtěli aktivovat svoji skutečnou datovou schránku, využijte možnosti testovacího prostředí na www.czebox.cz; jeden z našich partnerů se účastní jako beta-tester též testování přístupu přes webové služby.
Pojďme se ale podívat více na obsah legislativních změn.
1) posun termínu „nuceného“ spuštění na 1.11.2009 (jinak též konec §31 v novele zákona 300/2008): „Datová schránka podle věty první je zpřístupněna prvním přihlášením osoby uvedené v § 8 odst. 1 až 4. Nepřihlásí-li se osoba uvedená v § 8 odst. 1 až 4 do datové schránky, datová schránka se zpřístupní dnem 1. listopadu 2009.”
2) umožnění využití datových schránek pro B2B a B2C komunikaci (zejm. §18a)
4) provozování datových schránek, s výjimkou zasílání notifikačních SMS a odesílání B2B a B2C zpráv, bude zdarma (§14)
5) přímo k problematice datových schránek se vztahují i dvě vyhlášky, a to 193/2009 a 194/2009
7) kromě dokumentů týkajících se datových schránek však vyšly i další, které se týkají archivace a spisové služby. Jakkoli toto téma zatím tak akcentováno není, jedná se ve skutečnosti o normy, které jsou pro úspěšnou elektronizaci možná ještě důležitější, než samotné datové schránky.
Těmto novelám se budeme věnovat příště.
- Došlo ke spuštění Informačního systému datových schránek
- Na poslední chvíli vyšlo ve Sbírce zákonů několik novel a především vyhlášek, které upravují velmi důležité detaily (k dispozici např. ve stejnopise zde)
Pokud si chcete systém vyzkoušet, aniž byste chtěli aktivovat svoji skutečnou datovou schránku, využijte možnosti testovacího prostředí na www.czebox.cz; jeden z našich partnerů se účastní jako beta-tester též testování přístupu přes webové služby.
Pojďme se ale podívat více na obsah legislativních změn.
1) posun termínu „nuceného“ spuštění na 1.11.2009 (jinak též konec §31 v novele zákona 300/2008): „Datová schránka podle věty první je zpřístupněna prvním přihlášením osoby uvedené v § 8 odst. 1 až 4. Nepřihlásí-li se osoba uvedená v § 8 odst. 1 až 4 do datové schránky, datová schránka se zpřístupní dnem 1. listopadu 2009.”
2) umožnění využití datových schránek pro B2B a B2C komunikaci (zejm. §18a)
- subjekt nejprve musí požádat, že chce mít možnost takovéto zprávy od ostatních přijímat (§18a, odst. 1)
- posílání takovéto zprávy bude zpoplatněno (bohužel, ve stejnopisu chybí odkaz na příslušnou poznámku pod čarou - §18a, odst. 3, takže není známa cena, ani kde bude určena)
- posílání nevyžádaných či škodlivých sdělení bude trestáno jako přestupek (§26 a-c)
- tato možnost bude k dispozici až od 1.1.2010, a to jen v omezené podobě („mohou … dodávat … pouze faktury nebo obdobné žádosti o zaplacení.“); toto omezení přestane platit po šesti měsících (čl. VII, resp. čl. IX)
4) provozování datových schránek, s výjimkou zasílání notifikačních SMS a odesílání B2B a B2C zpráv, bude zdarma (§14)
5) přímo k problematice datových schránek se vztahují i dvě vyhlášky, a to 193/2009 a 194/2009
- první řeší především konverze – pokud se nebudete ucházet přímo o certifikaci na provádění autorizovaných konverzí, je zajímavý detail, že vstupním formátem obsaženým do datové zprávy, je PDF 1.3 a vyšší nebo PDF/A
- druhá vyhláška řeší bezpečnost přístupu do datové schránky (tj. zejména posílení základního mechanismu: jméno/heslo)
- druhá vyhláška však také stanovuje některé důležité technické údaje:
- velikost zprávy nesmí být větší než 10 MB
- dovolené formáty jsou: pdf, PDF/A, xml (pokud odpovídají veřejně dostupnému XSD schématu), fo, zfo, html, odt, ods, odp, txt, rtf, doc (MS Word), xls, ppt, jpeg, png, tiff, gif, mpeg1, mpeg2, wav, mp2, mp3, isdoc, isdocx
7) kromě dokumentů týkajících se datových schránek však vyšly i další, které se týkají archivace a spisové služby. Jakkoli toto téma zatím tak akcentováno není, jedná se ve skutečnosti o normy, které jsou pro úspěšnou elektronizaci možná ještě důležitější, než samotné datové schránky.
Těmto novelám se budeme věnovat příště.
Wednesday 1 July 2009
WebCenter – Spaces
V minulém článku jsme se zmínili, že nejvýznamnější novinkou z oblasti E2.0, která bude k dispozici již během července, je nová verze produktu WebCenter. Na kompletní představení tohoto produktu je jeden článek asi příliš malá plocha, proto se přednostně zaměříme na to, co je ve verzi 11g tím nejzajímavějším – Spaces.
Spaces „pomáhají vytvářet projektové týmy a komunity tím, že poskytují vymezený prostor (space) pro relevantní služby, stránky a obsah“. Protože je jeden obrázek leckdy lepší než mnoho slov, podívejme, jak taková stránka ve Spaces vypadá:
Samozřejmě, nic, co byste už neviděli – ať už se tomu říkalo dashboard, portál, jednotný front end, či jinak. Spaces jsou skutečně především o prezentační vrstvě – umožňují vizuálně uspořádat nejrůznější firemní i mimofiremní obsah, a to buď na úrovni jednotlivce (Personal Spaces) nebo skupiny lidí (Group Spaces), ať už se jedná o pracovní tým či volné sdružení zájemců o nějaké téma.
Velmi silnou stránkou Spaces je to, že jejich užívání nevyžaduje žádné programátorské znalosti a jejich ovládání je skutečně velice intuitivní – během produktové prezentace si můj kolega Radovan Vacek zkusil ve volných chvilkách vytvořit svůj vlastní group space a během necelé hodinky jej měl hotový (z hotových komponent a služeb, samozřejmě). Kdo znáte produkt AquaLogic User Interaction, budou Vám spaces připomínat communities z ALUI. Na rozdíl od ALUI (dnes přejmenované na WebCenter Interaction) jsou však spaces postaveny na technologii ADF, proto by jsou mnohem robustnější a poskytují rychlejší odezvy.
Jinak, asi Vás nepřekvapí, že Spaces obsahují takové vlastnosti, jako je bezpečnostní koncept rolí (kdo smí co a jak měnit) či šablon a jiných znovupoužitelných komponent atp.
Na závěr: WebCenter sice obsahuje služby pro podporu Web 2.0 (instant messaging, blog, wiki, discussions atd.), většinu obsahu však skutečně jen zobrazuje – ať už se jedná o kalendář nebo o dokumenty uložené v ECM systému, do kterého se přistupuje přes rozhraní JCR 170. O tom ale zas více někdy příště.
Spaces „pomáhají vytvářet projektové týmy a komunity tím, že poskytují vymezený prostor (space) pro relevantní služby, stránky a obsah“. Protože je jeden obrázek leckdy lepší než mnoho slov, podívejme, jak taková stránka ve Spaces vypadá:
Samozřejmě, nic, co byste už neviděli – ať už se tomu říkalo dashboard, portál, jednotný front end, či jinak. Spaces jsou skutečně především o prezentační vrstvě – umožňují vizuálně uspořádat nejrůznější firemní i mimofiremní obsah, a to buď na úrovni jednotlivce (Personal Spaces) nebo skupiny lidí (Group Spaces), ať už se jedná o pracovní tým či volné sdružení zájemců o nějaké téma.
Velmi silnou stránkou Spaces je to, že jejich užívání nevyžaduje žádné programátorské znalosti a jejich ovládání je skutečně velice intuitivní – během produktové prezentace si můj kolega Radovan Vacek zkusil ve volných chvilkách vytvořit svůj vlastní group space a během necelé hodinky jej měl hotový (z hotových komponent a služeb, samozřejmě). Kdo znáte produkt AquaLogic User Interaction, budou Vám spaces připomínat communities z ALUI. Na rozdíl od ALUI (dnes přejmenované na WebCenter Interaction) jsou však spaces postaveny na technologii ADF, proto by jsou mnohem robustnější a poskytují rychlejší odezvy.
Jinak, asi Vás nepřekvapí, že Spaces obsahují takové vlastnosti, jako je bezpečnostní koncept rolí (kdo smí co a jak měnit) či šablon a jiných znovupoužitelných komponent atp.
Na závěr: WebCenter sice obsahuje služby pro podporu Web 2.0 (instant messaging, blog, wiki, discussions atd.), většinu obsahu však skutečně jen zobrazuje – ať už se jedná o kalendář nebo o dokumenty uložené v ECM systému, do kterého se přistupuje přes rozhraní JCR 170. O tom ale zas více někdy příště.
Subscribe to:
Posts (Atom)
