UCM - Patch Set 3

Podobně jako u Webcentra (viz tento článek; už je též k dispozici) byl pro UCM v nedávných dnech uvolněn ke stažení na OTN Patch Set 3. UCM PS 3 je zaměřen především na opravy chyb v releasu 11g, obsahuje však také některé novinky či drobná vylepšení:

• v komunitě vznikl drobný zmatek, kam se poděla komponenta Collaboration Manager, která je kromě jiného odpovědná za bezpečnostní seznamy přístupů (či ACL, detaily zde). Část funkcionality (collaboration spaces) již nebude dále rozvíjena (je převzato právě WebCentrem), další část (zmíněné ACL) je plně převedena do základní komponenty Content Server
• dalším drobným vylepšením je úprava administrativních interface pro komponentu File Store Provider (které se využívají především při ukládání souborů obsahu do databáze), které nyní při definici tzv. storage rules (definujících přesné umístění v rámci storage) nabízí je relevantní pole
• jednou z největších uživatelských novinek v 11g byly úpravy v aplikaci Desktop Integration Suite; ve starší verzi tato aplikace nefungovala pro 64bitové systémy Windows a MS Office 2010 - nová verze je s nimi již plně kompatibilní
• poslední funkční novinkou PS3 je pak Site Studio Manager, který doplňuje Site Studio for External Applications (SSXA, tj. web content management založený na JSP) o možnost provádět některé úkony (zejména definovat navigaci a rozvržení stránek) přímo z webové prohlížeče
• nakonec je jistě zajímavé zmínit i to, že v blízké budoucnosti vznikne na OTN sada příkladů pro SSXA, na kterých si bude možné zjistit, jak podobnou funkcionalitu dodat do vlastních sites
  

Přehled vlastností Oracle UCM, část 1.

Předmětem tohoto seriálu článků bude téma, které se objevuje v požadavcích poměrně často: tak nám řekněte, co to vaše řešení vlastně všechno umí. Osobně mám s tímto požadavkem "výčtu fíčurek" docela problém - jednak asi neexistuje člověk, který by dokázal vyjmenovat všechno; hlavně mám ale zkušenost, že otázka je velmi často účelově zneužívána, aby si adresát našel něco, na čem nás nakonec potopí (bez ohledu na to, že to nejspíš jen nebylo zmíněno, nebo se to dá udělat zpravidla jinak a nebo to vůbec nebude potřeba).

V poslední době jsem však našel jeden důvod, který vytvoření takovéhoto seznamu přinejmenším ospravedlňuje: řada našich partnerů, zejména z oblasti spisových služeb, má produkty, jejichž funkcionalita se částečně překrývá s UCM. Seznam vlastností, např. při implementaci konceptu spisová služba s UCM jako úložištěm, by jim umožnil vybrat si co chtějí z UCM využít.

Jak seznam číst? Rozhodně nikoliv jako kompletní přehled - jedná se spíše o přehled na úrovni modulů a jejich nejdůležitějších vlastností, který má sloužit k základní orientaci.

Seznam vznikl s velkou pomocí dokumentu vytvořeného Consulting Services (kupodivu, nikoliv, Project Managementem) a do značné míry kopíruje dřívější členění dokumentace (např. zde); rovněž vám může pomoci pochopit některé body z licenčních dokumentů (jako např. eSupplement). Základní členění obsahu licence Universal Content Management je toto:

• produkt Universal Content Management obsahuje
• modul Content Server
• modul Document Management
  
• modul Web Content Management
• modul Digital Asset Management
• modul Records Management
• produkt JRockit - což je "celosvětově nejrychlejší Java Virtual Machine (UCM je Java aplikace) dle benchmarků jako např. SPECjbb2005"
• produkt Content Conversion Server
• omezená licence na produkt BPEL Process Manager - detaily na toto téma vizte v tomto článku
  
• omezená licence na produkt Weblogic Enterprise Edition - více zde

Modulům UCM a krátce i Content Conversion Serveru se budeme věnovat v dalších dílech detailněji.

Ještě jednou k tématu Sharepoint

Při přípravě posledního článku jsem náhodou narazil na jeden, zcela nový článek o Microsoft Sharepointu, který si nemohu nechat pro sebe. Najdete jej zde.

Některá zajímavá tvrzení:

• 50 zemí má menší HDP než kolik se ve světě utratí za SharePoint
• SharePoint není levné řešení; přinejmenším není levnější než ostatní dokument management či ECM řešení
• Náklady na první rok mohou být u různých produktů různé, nicméně, v pětiletém horizontu jsou 3 ze 4 řešení od různých dodavatelů v podstatě srovnatelné
• Co překvapilo jak nás, tak naše zákazníky, že SharePoint je někdy ve skutečnosti z těchto tří řešení nejdražší, pokud se udělá celková analýza nákladů
  

Návratnost investic ECM projektů

Nový rok začneme na poněkud filozofické téma. Začal jsem číst knihu Transforming Infoglut... a hned v úvodu je obvyklý úvod, že 80% všech elektronických informací je v nestrukturované podobě, tudíž ECM je důležité. Na druhé straně, relativně nedávný výzkum analytické společnosti Forrester (citovaný např. zde) tvrdí, že 49% společností nedokáže ocenit hodnotu svých ECM systémů. Na stejném místě se uvádí, že (dle Gartnerů) "návratnost investic" (Return Of Investments) je fikcí a že by se měl spíše užívat jiný termín, "value of investments". Co si z toho vzít?

Především, hodnota ECM projektu je daná hodnotou informací, které spravuje. Už tento argument je těžko vyčíslitelný, nehledě na to, že se zpravidla mění v čase (nejčastěji bývá nejvyšší na samém začátku a pak postupně klesá). Nicméně, s informacemi se pracuje a hodnota závisí na procesech, kterých se informace účastní. Navíc, i organizace, která žádný elektronický systém nemá implementován, má nějaký způsob, jak s informacemi pracuje, takže při porovnávání by se musela stanovit hodnota stávajícího způsobu. Mimochodem, častou chybou při porovnávání se stávajícími řešeními bývá pokus převézt současný způsob práce na nové prostředky.

Vezměme si třeba takové vyhledávání. Podle tohoto reportu jsou náklady výrazně větší, pokud je dokument špatně zatříděn, nebo se ztratí a je třeba jej vytvořit či získat znovu. To je v obecné rovině zcela jistě pravda - docela by mě zajímalo, jak by tato čísla vypadala u nás, popř. jakou metodikou se k nim dospělo. Nicméně, povaha dokumentů je bohužel taková, že spíše než masa dokumentů s "průměrnou hodnotou" existují dokumenty s "nevyčíslitelnou hodnotou" (tj. ty, při jejichž ztrátě mohou teoreticky někoho na straně klienta zavřít - ostatně, nikoliv náhodou začal v USA boom records management systémů po aféře Enron a schválení zákona Sarbanes-Oxley; porovnejte u nás s přístupem k zákonu o archivaci a spisové službě), hodnoty s "vysokou hodnotou" a pak dokumenty, které v podstatě nikoho nezajímají. To představuje oněch 80% elektronických informací.

Pokud se podíváte detailněji na odkaz zmíněný v prvním odstavci, najdeme tam:
- automatizaci procesů (BPM); zde je ECM nutným předpokladem, nebo minimálně značným usnadněním, samo o sobě však nestačí
- compliance (dodržení povinností daných zákonem)
- "soft" přínosy jako rychlejší a lepší rozhodování, vylepšení komunikace se zákazníky či dodavateli; budiž k tomu ještě řečeno, že tyto přínosy jsou tím větší, čím méně procesně svázaná je organizace, tj. má více dokumentů s "vysokou hodnotou", nebo chcete-li, čím více má "knowledge workers" vs. "process workers", což podle analytiků typu McKinsey je ten faktor, který do budoucna bude odlišovat firmy (např. zde)
- "úspory z množství" - velmi mnoho ostatních aplikací a systémů má potřebu pracovat s nestrukturovaným obsahem - pokud se ECM správně zapracuje do celopodnikové architektury, pak provozování konsolidovaného řešení vychází ve středně a dlouhodobém horizontu lépe, než provozování řady menších řešení
- elektronizace - přímé úspory na tisku a ukládání listinných dokumentů

V tomto bodě skončím, protože dále už je třeba přejít od obecných pojmů k tomu, v čem je jejich hodnota pro konkrétního zákazníka.

PF 2011

Vzhledem k tomu, že jsem koncem minulého roku nečekaně onemocněl, přeji až nyní všem čtenářům tohoto blogu vše nejlepší do nového roku 2011 a mnoho úspěchů v osobním i profesním životě.

Pro ty z Vás, kdo to ještě nezaznamenali, Oracle se stěhuje na novou adresu - od příštího týdne nás již naleznete na Chodově, V Parku!!!