Jak již bylo oznámeno i na internetu Oracle, (konkrétně zde), dojde brzy k oficiálnímu a dlouho očekávánému uvolnění verze 11g v rodině produktů Fusion Middleware. Launch proběhne 1.července v Americe. V Evropě a na dalších kontinentech pak budou probíhat podobné akce následující den. Vzhledem k tomu, že nejbližší je v Mnichově, asi nám nezbyde, než si počkat na zveřejnění záznamu na internetu.
Pro oblast E2.0 budou mít největší dopady dvě fakta:
· Tento release plně integruje produkty BEA a Oracle v oblasti middleware
· V oblasti portálů bude uvolněna verze 11g produktu WebCenter
WebCentru se detailně budeme věnovat v některém z příštích článků.
Podpora Forms and Reports na platformě WebLogic
Jedním z důsledků prvního bodu je mj. i to, že od verze 11g bude existovat podpora aplikací využívajících technologie Forms či Reports na platformě WebLogic, což je otázka, se kterou se začínáme velmi často setkávat zejména ze strany našich partnerů. Je-li toto problém, který Vás trápí, ptejte se od července po produktu WebLogic Suite, který je přirozeným rozšířením Oracle Application Server Enterprise Edition (POZOR! to ani zdaleka neznamená, že by iAS EE končil; jeho nový release se očekává na podzim tohoto roku).
WebLogic Suite 11g kromě podpory Forms and Reports však přináší i další výhody:
· Skutečně výkonný Java engine JRockIt
· Gridlock for RAC
· Coherence
· Manažerské a diagnostické balíčky pro Coherence a Enterprise Manager
Co to znamená? Především to, že je Oracle konzistentní v držení Javy jako hlavního směru pro vývoj. Na druhou stranu však neignoruje ani potřeby nezanedbatelného počtu aplikací napsaných pomocí jiných technologií. Nyní dostanou partneři i zákazníci produkt, který jim bude zaručovat podporu stávajících aplikací a zároveň jim umožní bez problémů postupně přecházet na nový směr.
Dále to ale znamená i to, že partneři a zákazníci dostanou v rámci technologického upgrade i další nástroje podporující mnohem lepší výkon a škálovatelnost (JRockIt, Coherence, Gridlock for RAC), či dostupnost a udržovatelnost provozovaných aplikací, což může v konečném důsledku vést i k nepřímým úsporám (menší náklady na provoz, ať už se jedná o čas podpory, helpdesku, či náklady na hardware a licence; stejně tak se ale může jednat o eliminaci ušlého zisku z důvodu nefungující či nesprávně fungující aplikace).
Jak je to vlastně s těmi portály?
Kdo zná situaci kolem portálů v portfoliu Oracle či dříve BEA, je si vědom, že jen tyto dvě společnosti dohromady vlastnily 4 produkty tohoto typu:
· Oracle Portal
· Oracle WebCenter
· Oracle WebLogic Portal
· Oracle WebCenter Integration (dříve známý též jako AquaLogic User Interface či Plumtree)
Po akvizici BEA panoval jistou dobu zmatek, jaký bude další směr, který z produktů přežije, bude rozvíjen atd. Nyní je již strategie po nějakou dobu známá, teprve však v release 11g začíná nabírat konkrétní podobu v existujících produktech. Nuže, možná překvapující závěr je, že z těchto 4 produktů budou dále podporovány a rozvíjeny všechny...
Pokud Vás tento závěr překvapuje, pak si jen připomeňme, že podobná situace je v portfoliu aplikací, kdy jsou rozvíjeny např. jak Oracle Enterprise Business Suite, tak i JD Edwards.
Všechny produkty v portálovém portfoliu mají své instalace, své výhody (i nevýhody) a každý z nich může být pro konkrétního zákazníka tím optimálním řešením.
Na závěr si uveďme, kdy jsou očekávány nové verze jednotlivých produktů:
· Oracle WebCenter 11g – VII/2009, jedná se o zásadní release, kterému se budeme věnovat nejspíš příště
· Oracle WebLogic Portal 11g – podzim 2009
· Oracle Portal 11g – podzim 2009
· Oracle WCI 11g (ALUI, Plumtree) – začátek kal. roku 2010
Wednesday 24 June 2009
Wednesday 10 June 2009
Národní standard pro systémy elektronické spisové služby
Pokud jste měli při výčtu amerických norem v prvním odstavci článku z minulého týdne pocit, že se nás to netýká, máme pro Vás špatnou zprávu: brzy už to nejspíš nebude pravda. Tím, „kdo za to může“, bude Národní standard pro systémy elektronické spisové služby (název je pracovní, ještě se může změnit), který bude nejspíše zaveden novelou zákona 499/2004 a prováděcími vyhláškami.
K úvodu do této problematiky doporučuji prezentaci p. Miroslava Kunta z Národního archivu, která zazněla na letošní konferenci ISSS a je k dispozici zde. Pro uklidnění: na zavedení bude nejspíš čas (max. však 3 roky od nabytí účinnosti).
V prezentaci se objevuje věta, že tento standard bude vycházet ze standardu MoReq2, což mj. znamená, že nebude úplně totožný. Detaily o rozdílech lze nalézt zde (jen v angličtině).
V této prezentaci se naopak objevuje jedna, na první pohled docela nenápadná věta, totiž „ERMS systems are not and will not be tested in the Czech Republic“ následovaná tvrzením, že mezinárodně činné firmy pravděpodobně budou zvažovat certifikaci na evropské úrovni.
Jednak není jasné, jak bude možné certifikovat řešení podle metod ušitých na přeci jen trochu jiné požadavky. Za druhé, ono to s certifikací dle MoReq2 není o moc slavnější – alespoň podle dostupných informací se zdá, že v současnosti má akreditaci na certifikaci dle tohoto standardu jediná organizace v celé Evropě, a to německá firma imbus AG od prosince 2008 (odkaz na její stránky v angličtině je zde). Akreditace navíc neznamená právo vydávat ověření (dle informací od našeho product managementu nemá sama firma imbus AG dokončenu svoji certifikaci). Pokud tedy někdo tvrdí, že je už dnes certifikován na MoReq2, bylo by zajímavé se zeptat, kdo tento certifikát vystavil.
Pokud bychom se obratem opět vrátili do USA, podobnou roli jako MoReq2 tam mají standardy vydávané Ministerstvem obrany (Department Of Defence), pro oblast Records Managementu pak konkrétně DoD 5015.2., dnes už ve své třetí verzi. Docela zajímavý článek na toto téma je zde – pokud jej navštívíte, přečtěte si i první komentář; docela úsměvné je i sledovat předhánění v tom, kdo „byl první“.
Vzhledem k dovoleným budeme mít příští týden přestávku. Místo toho Vás srdečně zvu na webcast Competing Against & Extending Microsoft SharePoint with Oracle WebCenter Suite, který bude probíhat ve středu 17.6.2009 v 15h (CET) na adrese http://conference.oracle.com, conference id: 146384129 key: 100617
Program webcastu:
K úvodu do této problematiky doporučuji prezentaci p. Miroslava Kunta z Národního archivu, která zazněla na letošní konferenci ISSS a je k dispozici zde. Pro uklidnění: na zavedení bude nejspíš čas (max. však 3 roky od nabytí účinnosti).
V prezentaci se objevuje věta, že tento standard bude vycházet ze standardu MoReq2, což mj. znamená, že nebude úplně totožný. Detaily o rozdílech lze nalézt zde (jen v angličtině).
V této prezentaci se naopak objevuje jedna, na první pohled docela nenápadná věta, totiž „ERMS systems are not and will not be tested in the Czech Republic“ následovaná tvrzením, že mezinárodně činné firmy pravděpodobně budou zvažovat certifikaci na evropské úrovni.
Jednak není jasné, jak bude možné certifikovat řešení podle metod ušitých na přeci jen trochu jiné požadavky. Za druhé, ono to s certifikací dle MoReq2 není o moc slavnější – alespoň podle dostupných informací se zdá, že v současnosti má akreditaci na certifikaci dle tohoto standardu jediná organizace v celé Evropě, a to německá firma imbus AG od prosince 2008 (odkaz na její stránky v angličtině je zde). Akreditace navíc neznamená právo vydávat ověření (dle informací od našeho product managementu nemá sama firma imbus AG dokončenu svoji certifikaci). Pokud tedy někdo tvrdí, že je už dnes certifikován na MoReq2, bylo by zajímavé se zeptat, kdo tento certifikát vystavil.
Pokud bychom se obratem opět vrátili do USA, podobnou roli jako MoReq2 tam mají standardy vydávané Ministerstvem obrany (Department Of Defence), pro oblast Records Managementu pak konkrétně DoD 5015.2., dnes už ve své třetí verzi. Docela zajímavý článek na toto téma je zde – pokud jej navštívíte, přečtěte si i první komentář; docela úsměvné je i sledovat předhánění v tom, kdo „byl první“.
Vzhledem k dovoleným budeme mít příští týden přestávku. Místo toho Vás srdečně zvu na webcast Competing Against & Extending Microsoft SharePoint with Oracle WebCenter Suite, který bude probíhat ve středu 17.6.2009 v 15h (CET) na adrese http://conference.oracle.com, conference id: 146384129 key: 100617
Program webcastu:
- MOSS Overview
- MOSS Strengths: Suite & Portal
- MOSS Limitations: Suite & Portal
- WebCenter Tools to Interoperate and Extend MOSS
- How Microsoft will position WebCenter
- Summary
Wednesday 3 June 2009
Jsme ve shodě, jsme ve při
V minulém článku jsme se na okraj dotkli otázky shody produktu Conversion Server s jednou z norem ISO. Otázka shody (compliance) kdysi, zejména v období, kdy s v Americe zaváděly normy jako Sarbanes-Oxley, HIPAA apod., zahýbala významně trhem IT. I když už bublina poměrně splaskla, samotný fakt, že se neustále objevuje ve výzkumech typu „jaké problémy vnímají CIO jako nejzávažnější ve své organizaci“ dokazuje, že nad ní nelze jen tak mávnout rukou.
K čemu tedy shoda je?
“Standards are good. Thank heavens for standards, for without them you wouldn't be able to put a Kodak film cartridge into your Minolta camera; the plug of your coffeemaker wouldn't fit the socket on the wall; the signal broadcast by your local radio station would be incomprehensible to your radio; your new phone would be incompatible with your telephone service; CDs wouldn't go into your player; faxes would be garbled; clothing and shoe sizes would make no sense; new tires wouldn't fit old cars; and the Internet would only be accessible to the people who invented it.”
Tom DeMarco, Timothy Lister: Peopleware: Productive Projects and Teams, 2nd Edition
K uvedenému citátu asi není třeba nic dodávat (pro ty, kteří by mohli mít problém s angličtinou, přeložím alespoň úryvek: ... bez nich (standardů) byste nemohli vložit film Kodak do foťáku Minolta...).
K čemu by naopak shoda být neměla?
“It’s About the Benefit, Stupid.”
Tom DeMarco, Timothy Lister: Peopleware: Productive Projects and Teams, 2nd Edition
Bohužel, Parkinsonovy zákony fungují a užitek nezřídka ustupuje snaze „dělat vše správně (rozuměj: jak to někdo ve své slonovinové věži napsal)“; nemluvě o situacích, kdy jsou nejrůznější normy, standardy či procesy účelově zneužívány proti dosažení nečeho smysluplného nebo slouží výhradně k užitku nejrůznějších konzultantů a ověřovatelů či eliminaci konkurence. Nechme však každému právo, do jaké kategorie chce patřit.
Smutným případem, kterému jsem byl osobně svědkem, byla situace, kdy v jedné nejmenované firmě prošla hardwarová divize certifikací ISO (tuším ISO 9001). S velkou slávou provedli oznámení této skutečnosti. Měsíc na to jsme prováděli dodávku 140 průmyslových PC, na kterých běželo naše řešení klientovi do Dánska. Z této dodávky nefungoval z důvodu vadné diskové mechaniky ani jeden počítač. Náš kolega si pak musel udělat víkend se šroubovákem. Dodnes nevím, jestli byl tento krok součástí schváleného ISO procesu...
Kdy je shoda (téměř) nutností
První taková situace nastává tehdy, kdy shodu nařizuje zákon či nějaký jiný státní předpis. Stát potom také zpravidla definuje i úřad či organizaci, která má pravomoc vydávat osvědčení o shodě, prověřovat shodu, či trestat její porušení (u nás jsou takovými např. Český telekomunikační úřad nebo Česká národní banka).
Další je situace, kdy řešení dodavatele A o sobě prohlašuje, že je kompatibilní s řešením dodavatele B. Asi lépe to funguje, když má dodavatel B tak silnou pozici, že ostatní jsou sami motivováni shody dosáhnout (abych nejmenoval Oracle, uveďme si možnost certifikací u SAP Lab). Dodavatel B má samozřejmě z této služby příjem, ale zároveň tím sám sebe nutí, aby jeho řešení bylo otevřené, existoval k němu srozumitelný a veřejný popis a dává možnost vzniknout konkurenci v oblasti dodavatele A, takže se jedná o win-win model pro všechny zúčastněné. I tento model ovšem může mít svoji parkinsonovskou verzi, kdy je dodavatel B až příliš silný, že si v podstatě diktuje podmínky (i zde by se určitě mohlo objevit nějaké jméno konkurence).
O něco horší už je to v situaci, kdy se zpravidla několik silných hráčů domluví na spolupráci a dohromady se dohodnou na nějaké normě jako na standardu. Bohužel, tato shoda může mít krátkou životnost, která závisí na shodě mezi zúčastněnými (stačí vzpomenout osud Javy) Jsou ale určitě i příběhy se šťastnějším koncem (např. ODBC či WSDL).
Subscribe to:
Posts (Atom)
