Personalizace s WebCenter (WebCenter Composer)

Jelikož se produkt WebCenter od verze 11g pomalu stává jednou z vlajkových lodí portfolia Oracle v oblasti správy dokumentů (či E2.0), asi by stálo za to si jej po malých dávkách představit. V dnešním článku se zaměříme na naprosté základy.

Poslední dobou se od zákazníků začínají (možná i v souvislosti s Web2.0) požadavky na personalizaci. Předně, co se pod tímto pojmem skrývá? Dle Wikipedie to zahrnuje "using technology to accommodate the differences between individuals", tj. možnost upravit si, zpravidla vzhled, dle vlastních preferencí, ale často také při respektování určitých základních pravidel.

Ve světě tenkých klientů může být tím, co se upravuje, stránka (či dashboard, pracovní plocha apod.). Pokud se na nějakou takovou stránku podíváme:

to, co můžeme na stránce měnit jsou především

• forma (rozvržení, fonty, styly či barevná schémata)
• obsah (co je na stránce obsaženo)

V obou případech asi není úplně žádoucí, aby uživatelé měli plnou libovůli v tom, jak bude výsledek vypadat (často ani nemají dostatečné technické znalosti), proto "možnost měnit" ve skutečnosti znamená "možnost vybírat si mezi tím, co pro mě někdo připravil".

U WebCenter, podobně jako u dřívějšího produktu Aqualogic User Interaction (Plumtree), je velmi pohodlné zejména to, jak se připravují tzv. zdroje (portlety, seznamy dokumentů, task flows atp.), z jejichž palety si mohou uživatelé vybírat. Zde se plně uplatní technologie Web2.0 - tj. kromě řady zdrojů, které se nabízejí už v samotném WebCentru, je poměrně snadné vytvořit takovýto zdroj "obalením" existující aplikace, a to dokonce bez ohledu na to, zda se jedná o interní aplikaci, či aplikaci provozovanou někde na internetu. Třešničkou pak může být smíchání takovýchto ingrediencí ve formě mash-upu.

Z pohledu uživatele se však jedná jen o prostý výběr ze seznamu (katalogu), který může vypadat např. takto:
Na pár kliknutí je pak možné změnit (pokud k tomu mám jako uživatel oprávnění) stránku např. do této podoby:

Magický kvadrant pro ECM 2009

Dnešní článek bude výrazně kratší než obvykle. V minulém týdnu vyšel oblíbený magický kvadrant pro ECM na rok 2009. Abych se vyhnul případným problémům s autorskými právy a citacemi, raději jen uvedu link na celou zprávu - detaily si jistě každý najdete sám.

V krátkosti:

• Oracle je mezi leadery
• Oracle (spolu s Microsoftem) prodělal největší posun "doprava a nahoru" - poprvé v historii se tak dostal v obou parametrech před produkty EMC a OpenText
• vzhledem k vývoji nejspíš došlok posunu díky produktu WebCenter, který je však stále vnímán s jistou obezřetností
• k poslednímu bodu ještě jednu poznámku (kterou v reportu nenajdete) - v dohledné době očekáváme nový release UCM 11g a první, významný patch WebCenter, který by měl vizi tohoto produktu posunout ještě významným způsobem kupředu
  

Reshaping Your Business with Web 2.0

V dnešním článku si trochu odpočineme od archivací, legislativy apod. a podíváme se na téma, které by svojí podstatou mělo být mnohem blíže uživatelům - Web 2.0, a to konkrétně jako k reakci na knihu Reshaping Your Business with Web 2.0.

Předně, pokud čekáte nějaký zázračný návod, jak pomocí technologií Web 2.0 převratně změnit Vaši organizaci, nic takového samozřejmě v knize nenajdete. Osobně se mi spíše líbila až střízlivě realistická tvrzení typu: "Web 2.0 je realita, je tady a jistě je lepší, když ji dáte svým uživatelům k dispozici a budete jej mít pod kontrolou, než jej zakazovat" nebo návod použít místo emailové automatické odpovědi odkaz na stránku (wiki), kde Vám někdo, pokud o to opravdu stojí, může nechat svoji otázku k zodpovězení - třeba nebude sám, koho to zajímá a pokud často jezdíte na služební cesty, možná se na to samé bude chtít zeptat i někdo jiný.

Nicméně, vraťme se na samý začátek. Je o tom samozřejmě možné diskutovat, ale osobně docela věřím tezi, že za vznikem Web 2.0 byl přerod, kdy z internetu přestalo být médium jen na čtení, ale začalo být možné začít i psát ("we are all publishers"). A brzy se objevily (na svoji dobu možná překvapující) výsledky:

• přestože je za to nikdo neplatí, lidé chtějí přispívat
• informační hodnota (správnost) je na (některých; např Wikipedia) veřejně modifikovatelných zdrojích stejná jako v expertních publikacích (Encyclopaedia Britannica) - viz též "wisdom of the crowds"; v některých organizacích napomohlo k rozbití klasických hierarchických řídících struktur, protože, ano, Vaši podřízení opravdu (samozřejmě jen v některých oblastech :-) ) mohou vědět více než Vy
  
• tím, že se často obsluhuje relativně neodborná skupina uživatelů, začíná být důležitější, zda je informace snadno dostupná a "sexy", spíše než cokoliv jiného - toto se odrazilo ve změně vyhledávacího algoritmu jedné z nejúspěšnějších aplikací této doby, Google, který měří relevantnost stránky jako odpověď na vyhledávací výraz podle počtu stránek, které se na ni odkazují
• jiný způsob, jak získat relevantní informaci, může být, když Vám ji pošle někdo, komu věříte - Váš známý; proto je tedy vhodné (a výhodné) dát uživatelům nástroj, který umožní sledovat "kdo s kým" (social graph)

Na odvrácené straně však stojí i další pozorování:

• neustálé sledování dění ve Vaší sociální síti, či reakce na instant messaging (ICQ, Skype) mohou být skutečně nepředstavitelní žrouti času (viz např. článek "Bill Gates je příliš populární, než aby mohl užívat Facebook")
• výše uvedená paradigma mohou vést k jistému voyeurství, kdy je důležité "zaujmout" či "ohromit davy", a to často bez ohledu na následky (viz. např. kolující fotky z party či jěště více diskreditující fakta, která jsou na internet často publikována samými postiženými)

Tato fakta však nejsou proti užívání Web 2.0, spíše na úrovni podniku o to více podporují tvrzení, že by tyto technologie měly být pod jakousi kontrolou (a to pod takovou, aby se s vaničkou nevylilo i dítě, tj. díky kontrole nedošlo k potlačení pozitivních přínosů).

Na tato témata najdete v knize mnoho příkladů. Kniha rovněž obsahuje poměrně podrobný přehled nejrůznějších technologií. V posledním článku se pak můžeme dočíst i co může být po Web2.0 ("Semantic Web"). Nejen z tohoto důvodu stojí za to knihu přečíst - vzhledem k rychlosti rozvoje tohoto odvětví však doporučuji Vaše rozhodnutí dlouho neodkládat.

Národní standard pro eSSL - 7.část: Operace (vyžadující spolupráci s okolím)

Na poslední část jsem si ponechal operace, které podle mne do ERMS nepatří, nebo jen značně okrajově. Pokud by se však měly brát proklamace z Národního standardu, stal by se z ERMS patrně zdaleka nejrozsáhlejší informační systém v jakékoliv organizaci. Posuďte sami:

• správa oprávnění pro všechny uživatelské role a skupiny uživatelů (pož. 4.1.4, 4.1.5) - by se mohlo vysvětlit i jako nutnost plně implementovat uvnitř ERMS vlastní Identity Management
• kontrola přítomnosti škodlivého kódu (4.5.1) - AntiVirus
• kontrola integrity (6.1.40, vol.) - faktura od neidentifikovaného dodavatele, evidentně vazba na CRM či ERP
• správa emailů (6.3)
• skenování, OCR (6.5)
• vazba na Datové schránky (6.6)
• správa slovníku klíčových slov a klasifikace obsahu jejich pomocí (8.1.14 a dále)
  
• automatická asociace obsahu se zobrazovacími klienty (8.2., viz též MIME Type)
• vytištění, vč. hromadných tisků (např. 8.3.3 - vytištění všech dokumentů věcné skupiny, spisu, ... jedinou operací)
• uživatelsky srozumitelné znázornění dokumentů, které nelze tisknout (8.4.1)
• workflows (10.4)
• elektronický podpis, časové razítko, elektronická značka (10.7)
• šifrování a odstraňování šifer (10.8)
• Digital Rights Management (10.9) - na rozdíl od Oracle se tento termín užívá na práci s vodoznakem, steganografii a jinými DTP metodami ochraňujícími duševní vlastnictví
• integrace s faxem

Nechám na každém, ať si to přebere sám. Osobně si ale myslím, že zatímco některé požadavky (datové schránky) jsou velmi úzce spojeny s ERMS, u většiny ostatních se dá spíše očekávat, že ERMS bude spíše čerpat služby ostatních systémů a některé (hromadný tisk) bych snad raději ani nepovoloval - a pokud ano, pak spíš jako součást velmi pečlivě sledovaných a schálených procesů, než "jedinou operací".

Tímto tedy končíme seriál o Národním standardu pro elektronické spisové služby. Příště už se opět budeme věnovat nějakému jinému tématu.

Virtuální E2.0 konference (reference ze záp. Evropy)

8. října 2009 proběhne virtuální konference, ve které budou prezentovány reference z oblasti E2.0 ze západní Evropy; konkrétně:

10:30 British Telecom (dashboard pro Enterprise a Custom aplikace, Web Center Suite, UCM, SOA Suite)
11:00 Direction Generale de l'Aviation Civile (“WEB 2.0 Virtual desktop”)
11:45 Holtzbrinck Publishing Services (UCM)
12:15 Regione Valle d'Aosta (UCM)

Do konference se můžete přihlásit na tomto linku.