Pozice Web Content Managementu v dnešní době

Před dalším dílem našeho seriálu o vlastnostech UCM, konkrétně modulu WCM, by možná stálo za to se nejprve zamyslet, jaká je vlastně pozice disciplíny Web Content Management v dnešní době.

Už někdy kolem roku 2000, kdy sdružení AIIM přišlo s termínem Enterprise Content Management (ECM), dochází ke sdružení několika do té doby nezávislých disciplín pod jeden souhrnný termín (za chvíli si uvedeme požadavky na WCM, z nichž bude evidentní, že překryv s jinými disciplínami, konkrétně pak Document Management Systems, DMS, je skutečně poměrně značný). Přesto dodnes vychází např. magický kvadrant pro WCM - poslední najdete např. zde.

V tomtéž reportu najdeme výčet požadavků toho, co by WCM řešení mělo umět:

• základní služby jako check-in/out, verzování
• autentikace uživatelů (autor - redaktor) a přiřazení práv
• tvorba obsahu webových stránek prostřednictvím šablon nebo konverzí textových dokumentů
• workflow pro review a schvalování
• konverze do HTML či XML a podpora šablon pro zobrazení na webu
• řízená publikace obsahu na webové servery nebo jiné systémy pro správu site
• schopnosti pro správu více site a více jazykových verzí
• web analytika a reporting (např. návštěvnost)
  
• schopnosti WYSIWYG designu a oddělení formy a obsahu stránek
• podpora různých rolí (design, administrator, editor, marketer, autor apod.)
• podpora agregace či syndikace obsahu (REST, RSS)
• podpora rich media (např. flashů)
• schopnost zobrazit obsah na různých (např. mobilních) zařízeních

V dnešní době dochází hlavně k překryvu s další oblastí, kterou Gartner nazývá "horizontální portály" (magický kvardant na rok 2010 najdete zde), které jsou definovány mnohem střídměji jako "infrastruktura webového software, která nabízí interakci mezi informačními zdroji (webový obsah, aplikace a obchodní procesy), znalostními zdroji a lidskými zdroji pomocí tím, že cíleně zaměřuje nabídku (obsahu) dle audience, a to vysoce personalizovaným způsobem". Trochu krkolomný překlad krkolomné definice, ale v zásadě to znamená, že se obsah stránky přizpůsobuje čtenáři, a to buď podle záměrů organizace, nebo podle záměrů čtenáře (či obojí najednou). Troufnu si poznamenat, že se u "portálů" někdy zapomíná na zkušenosti z "WCM" a znovu vymýšlí kolo (neřku-li, že by se náhodou někdo odvážil využít to, co už je ve WCM hotovo - v tom je Oracle poměrně unikátní, ale i nám trvalo skoro rok a půl, než jsme dokázali propojit "portálové" řešení s "WCM").

Hlavní ale je, že zákazníka toto škatulkování nejspíš zajímat vůbec nebude. Firmy řeší problém "online presence", a to ve všech komunikačních kanálech - B2B, B2C, B2E, čímž (kromě B2E) se zabývá zpravidla oddělení marketingu. Vlastně si myslím, že úspěšnost těchto řešení nebude ani tak dána technologickými vlastnostmi, jako spíš tím, jak se podaří naplnit marketingovou vizi.