Wednesday, 16 March 2011

Přehled vlastností Oracle UCM, část 6.

V dnešním článku budeme pokračovat popisem vlastností Oracle UCM a tentokrát se podíváme na oblast, ve které (a asi právem) vládnou určité nejasnosti kolem funkcionality i licencování - records management.

Sám výčet 'vlastností' modulu records management je poměrně strohý:
  • records management; to si zaslouží další míru detailu
  • URM content server adapter; tzn. pokud byste se rozhodli implementovat UCM i URM (k důvodům se také dostaneme - pravděpodobně ve speciálním článku o URM), adaptér, jehož úkolem je napojení URM do UCM a vynucování politik nastavených v URM na úrovni UCM, je součástí licence UCM
Jen pro připomenutí, hlavní požadavky na jakýkoliv ERMS systém jsou dva:
  1. zaručit, že položky (na toto téma viz. zde), u kterých je k tomu nějaký důvod (zpravidla zákonný), se nesmažou
  2. zaručit, že položky, u kterých k tomu důvod naopak je, se smažou, a to kontrolovaným způsobem dle významu položky
Příkladem z první kategorie mohou být došlé či vydané faktury, které mají skartační lhůtu 10 let; příkladem z druhé kategorie mohou být některé záznamy o zaměstancích, které ze zákona o ochraně osobnosti smí firma držet maximálně 2 roky po rozvázání pracovného poměru; jiným příkladem může být snaha smazat nepotřebný obsah (např. emaily).

V systému, ale vlastně i v metodice, se o splnění těchto požadavků stará spisový plán (angl. file plan či retention schedule), což je hierarchická struktura, zpravidla má podobu stromu, kde je možné uzlům přiřadit různé vlastnosti; zejména pak
  • jedná-li se o položky, které nesmí uživatel ad-hoc smazat (viz faktury z našeho příkladu); v UCM/URM je tento požadavek implementován pomocí 3 metadatových 'flagů': isDeletable, isEditable, isRevisionable; mimochodem,všimnětě si, že s 'non-records' položkami je možné pracovat dále jako s živými, tj. vytvářet nové verze, měnit je, dokonce i mazat (v rámci bezpečnostních pravidel), ale přesto je možné na ně aplikovat pravidla jako na 'records'
  • jaký je životní cyklus položky, resp. jaká dispoziční pravidla se na položku vztahují
Pozn. dispoziční pravidlo je vlastně definicí události a reakce na ni (např. na konci měsíce, v němž vyprší k ukončení pracovní smlouvy se zaměstnancem, počkej 2 roky a pak smaž obsah, včetně metadat). Událostí i možných reakcí je celá řada - události mohou být dané jak časem (př. 10 let po ukončení fiskálního roku), tak nějakou stavovou logikou závislou na vnějších faktorech (př. po dobu 1 roku nikdo položku nepřečetl); reakce pak kromě základních dvou, tj. 'smaž položku i metadata' nebo 'smaž položku, ale ponech metadata', umí pracovat s položkou na mnohem jemnější úrovni metadat či stavů - stavy jako 'Expired', 'Archived', 'Canceled' apod., což se velmi často používá pro přesun položky v rámci fyzického úložiště (s rychlého na pomalý disk či na pásku - samozřejmě, o přesun se stará HSM fyzického úložiště nebo databáze Oracle, nikoliv ERMS). V neposlední řadě je pak třeba zmínit, že jak události, tak reakce mohou být customizovány a že dispozičních pravidel může být přiřazeno hned několik (samozřejmě, každé z nich bude mít trochu jiný úkol - jedno může zaručovat přesun v úložišti, druhé zákonné povinnosti a třetí třeba migraci formátu).

(pokračování příště)

Wednesday, 9 March 2011

Přehled vlastností Oracle UCM, část 5.

Vyzbrojeni obecnými informacemi na téma Web Content Management se nyní můžeme podívat detailně na vlastnosti WCM modulu v UCM.

  • Site Studio - nejdůležitější prvek modulu WCM. Ve skutečnosti se jedná minimálně o 4 různé přístupy:
    • přístup Čtenáře (neuatorizovaného nebo autorizovaného, který toho může vidět víc - zde se využívají principy Zabezpečení)
    • přístup Contributora (autor, redaktor apod.), který může modifikovat předem definovaným způsobem obsah stránky
    • přístup Managera Site, který může měnit strukturu site (navigaci apod.)
    • přístup Designera/Vývojáře, který vytváří šablony, resp. layout stránek

    Pokud jde o konkrétní nástroje, pak první tři role pracují přímo v internet browseru (využívá se hodně javascript, proto si zkontrolujte, jaký typ browseru a v jaké verzi je podporován). Poslední role pak pracuje s vývojovým IDE. Od verze 10gR4 je možné vybrat si ze dvou způsobů:

    • Site Studio Designer, což je dřívější způsob, kdy šablony vznikají především jako .hcsp soubory a vývojářským jazykem pro vývoj atomických fragmentů je iDocScript. Designer je Windows desktop aplikace.
    • Site Studio for External Application (SSXA), což je nový způsob, kdy šablony vznikají jako .jsp(x) a vývojářským jazykem je Java. IDE pro tento způsob je JDeveloper.

  • Site Studio Publishing Utility, což je utilita umožňující vypublikovat site navrženou pomocí Site Studia na obyčejný web server (samozřejmě, jen pro čtenáře bez možnosti se autorizovat)
  • Content Publisher, technologie umožňující tvorbu site na základě šablon při využítí obsahu jako jsou MS Office ad. formáty (předchůdce Site Studia)
  • Connection Server, technologie pro synchronizaci více prostředí. Podporuje tři základní scénáře:
    • synchronizaci produkčního a staging prostředí (staging může být vnitřní systém, do kterého píší autoři svoje změny, na kterém probíhá schvalování apod.)
    • podpora push či pull modelu pro synchronizaci mezi Oracle Content Serverem a systémy třetí strany (např. SSXA sites mohou bežet na aplikačním serveru s několika knihovnami pro přístup k obsahu)
    • agregaci obsahu ze starších systémů do Oracle Content Serveru, pokud mají tyto běžet souběžně

  • Content Portlet Suite - přístup k funkcím Content Serveru (check-in, vyhledávání, zobrazení obsahu) z portálových prostředí.
Pokud bychom vzali gartnerovký výčet požadavků na WCM (viz minulý článek) a doplnili výše uvedený seznam o funkce Content Serveru a možná Content Tracker, pak na pokrytí celého seznamu zbývá zmínit toto:
  1. v rámci definice šablony stránek je možné vytvořit tzv. placeholdery, což jsou části stránky, ve kterých je zobrazován další obsah. Tím mohou být buď webové datové soubory (což jsou specifická XML editovatelná přes WYSIWYG editor), nebo konvertované nativní soubory (MS Office, ale i obrázky či např. flashe). Autor šablony či manažer site pak může omezit takové parametry jako, ze kterých souborů může contributor pro konkrétní placeholder vybírat (kriteria jsou dána přes metadata) či jaký stylesheet je možné užít při finální konverzi (barva nadpisů, velikosti písem apod.)
  2. kromě placeholderů mohou být na stránce zobrazeny i statické a dynamické seznamy (seznamem je přehled položek z úložiště podobný seznamu, který se objeví při vyhledávání; statický seznam je dán přesně výčtem, dynamický vzniká jako dotaz na úložiště)
  3. WCM také podporuje tvorbu stránek typu formulář, tj. možnost zadat několik vstupních údajů a odeslat je na server (metodou POST); výsledkem je XML obsahující vstupní údaje
  4. externí aplikace je možné zobrazovat pomocí iframe
  5. všechen obsah, tj. texty, obrázky, videa, ale i šablony stránek, či atomické snippety a pagelety užité v šablonách jsou uloženy jako položky obsahu v úložišti - je na ně tedy možné aplikovat metadata, zabezpečení, workflows, atd.
  6. kromě jiného však tento přístup podporuje správu více site či více jazykových verzí (zejména scénář typu: změní-li se obsah na jedné site, propaguj změny do dalších)

Wednesday, 2 March 2011

Pozice Web Content Managementu v dnešní době

Před dalším dílem našeho seriálu o vlastnostech UCM, konkrétně modulu WCM, by možná stálo za to se nejprve zamyslet, jaká je vlastně pozice disciplíny Web Content Management v dnešní době.

Už někdy kolem roku 2000, kdy sdružení AIIM přišlo s termínem Enterprise Content Management (ECM), dochází ke sdružení několika do té doby nezávislých disciplín pod jeden souhrnný termín (za chvíli si uvedeme požadavky na WCM, z nichž bude evidentní, že překryv s jinými disciplínami, konkrétně pak Document Management Systems, DMS, je skutečně poměrně značný). Přesto dodnes vychází např. magický kvadrant pro WCM - poslední najdete např. zde.

V tomtéž reportu najdeme výčet požadavků toho, co by WCM řešení mělo umět:
  • základní služby jako check-in/out, verzování
  • autentikace uživatelů (autor - redaktor) a přiřazení práv
  • tvorba obsahu webových stránek prostřednictvím šablon nebo konverzí textových dokumentů
  • workflow pro review a schvalování
  • konverze do HTML či XML a podpora šablon pro zobrazení na webu
  • řízená publikace obsahu na webové servery nebo jiné systémy pro správu site
  • schopnosti pro správu více site a více jazykových verzí
  • web analytika a reporting (např. návštěvnost)
  • schopnosti WYSIWYG designu a oddělení formy a obsahu stránek
  • podpora různých rolí (design, administrator, editor, marketer, autor apod.)
  • podpora agregace či syndikace obsahu (REST, RSS)
  • podpora rich media (např. flashů)
  • schopnost zobrazit obsah na různých (např. mobilních) zařízeních
V dnešní době dochází hlavně k překryvu s další oblastí, kterou Gartner nazývá "horizontální portály" (magický kvardant na rok 2010 najdete zde), které jsou definovány mnohem střídměji jako "infrastruktura webového software, která nabízí interakci mezi informačními zdroji (webový obsah, aplikace a obchodní procesy), znalostními zdroji a lidskými zdroji pomocí tím, že cíleně zaměřuje nabídku (obsahu) dle audience, a to vysoce personalizovaným způsobem". Trochu krkolomný překlad krkolomné definice, ale v zásadě to znamená, že se obsah stránky přizpůsobuje čtenáři, a to buď podle záměrů organizace, nebo podle záměrů čtenáře (či obojí najednou). Troufnu si poznamenat, že se u "portálů" někdy zapomíná na zkušenosti z "WCM" a znovu vymýšlí kolo (neřku-li, že by se náhodou někdo odvážil využít to, co už je ve WCM hotovo - v tom je Oracle poměrně unikátní, ale i nám trvalo skoro rok a půl, než jsme dokázali propojit "portálové" řešení s "WCM").

Hlavní ale je, že zákazníka toto škatulkování nejspíš zajímat vůbec nebude. Firmy řeší problém "online presence", a to ve všech komunikačních kanálech - B2B, B2C, B2E, čímž (kromě B2E) se zabývá zpravidla oddělení marketingu. Vlastně si myslím, že úspěšnost těchto řešení nebude ani tak dána technologickými vlastnostmi, jako spíš tím, jak se podaří naplnit marketingovou vizi.

Wednesday, 23 February 2011

Přehled vlastností Oracle UCM, část 4.

V dnešním článku se vrátíme k výčtu vlastnosti UCM, tentokrát modulu DocumentManagement:
  • Content Integration Suite: integrační knihovny pro Java API přístup k funkcím UCM.
  • Desktop Integration Suite: klientská aplikace (pro MS Windows), která umožňuje (přes WebDAV protokol) přímou integraci desktop aplikací (Word, Excel, Outlook, Windows Explorer, PowerPoint, Lotus Notes, Word Perfect) s UCM. UCM se jeví jako virtuální síťový disk (vyžaduje implementaci Folders)
  • Dynamic Converter: ad-hoc konverze nativních souborů do HTML či wireless formátů (WAP apod.). Umí konvertovat 225 souborových formátů - pozor! neplést s perzistentními konverzemi pomocí Conversion Serveru. Dynamic Converter slouží pro jednorázové zobrazení nativního obsahu přes web. Využívá se hojně i při WCM (na různých sites je možné užít různé styly).
  • Kofax Release Script - integrace se skenovacími produkty Kofax (integrace se skenovacími produkty Oracle je součástí těchto produktů)
  • Content Tracker: komponenta pro sledování přístupu k obsahu - data jsou kumulována v databázové tabulce, nad kterou je možné pouštět standardní či custom reporty
  • Content Categorizer: vytěžování metadat z textového obsahu. Content Categorizer umí pracovat buď s exaktními pravidly (prefixy či označení jako style ve Wordu), či heuristikou (dostatečný výskyt klíčových slov v dokumentu). Velmi často se rovněž využívají kategorizační stroje třetích stran, zde je možné kategorizovat i netextové informace. Jak je zřejmé, kategorizace je poměrně výkonostně náročné řešení.
  • Report Parser: řešení pro konverzi reportů (myšleno: textových, XML, HTML, či PDF výstupů produktů třetích stran) do web-prohližitelných formátů
  • PDF Watermark: přidání watermarků do PDF (buď perzistetních nebo on-the-fly generovaných)
  • Web parts for SharePoint: umožňují převézt dokumenty z MSSO do UCM a na úrovni MSSO přistupovat přes portlety ke službám jako je vyhledávání, workflow, apod.

Wednesday, 16 February 2011

Jak vydělává Facebook peníze?

Abychom si na chvíli odpočinuli od suchého výčtu vlastností UCM, podívejme se dnes na téma, které souvisí s problematikou Enterprise 2.0 a ke kterému mě inspirovalo shlédnutí filmu Sociální síť, konkrétně, jak je možné, že firma, která nabízí svým uživatelům zadarmo, bylo předloni schopná vydělat miliardu dolarů (viz tento článek).

Podle výše uvedeného článku, má Facebook příjmy hlavně ze tří různých zdrojů:
  • reklama, cca 700 miliónů
  • dárkové předměty (i virtuální, jako např. elektronická přání), cca 150 miliónů
  • poskytováním dat ze své zákaznické báze Facebook Credits ostatním společnostem (původně určeno pro nákup dárkových předmětů), opět cca 150 miliónů; díky 'alternativním platebním metodám' (Facebook kredity může platit i ten, kdo nemá kreditní kartu) se očekává, že jen tato oblast sama o sobě naroste na 1 miliardu dolarů zisku
Co si z toho může vzít běžná česká firma budující portál, od kterého očekává, že jí bude vydělávat?

1. základem úspěchu je dostat uživatele na váš portál a udržet je tam
Většina firem asi nemůže spoléhat na příjmy z reklamy (myšleno: reklamy zboží třetí strany), přesto i pro ně je důležité, aby portál nabrat kritické množství konzumentů jeho služeb.
Výhodu mají ti, kde z podstaty platí, že se uživatel bude pravidelně přihlašovat na portál (např. pravidelné měsíční platby v bance). Ostatní musí být více kreativní (např. v rozumných intervalech připravit adresnou nabídku, o které bude uživatel portálu informován třeba SMSkou nebo emailem a která pro něj bude natolik lákavá, že ho donutí se na ni na portálu podívat).
Když už jsme u Facebooku, ten nabízí 'menším' reklamním partnerům (to jsou ti, kteří utratí na Facebooku za reklamu méně než 10 000 dolarů denně) tzv. Facebook Self-Serve Advertising, kde si můžete sami zadat vlastní reklamní kampaň, která se bude zobrazovat uživatelům dle místa, věku, vzdělání, pohlaví atd. Kromě pomoci s rekruitementem kritické masy pro váš portál můžete Facebook využít i pro 'vyladění kampaně' - uživatelé vám hlasováním 'Thumbs-up' - 'Thumbs-down' jasně dají najevo, o co mají zájem.

2. uživatel je na vašem portálu pán
K pochopení nabídky vašich služeb či produktů nesmí být předpokladem IT vzdělání. Neustále sledujte, jak se chovají vaši uživatelé - důležité jsou zejména ty momenty, kdy je 'ztrácíte' (načítala se stránka příliš dlouho? je příliš složitá? musí uživatel udělat něco, co ho odrazuje od pokračování?) - a odstraňujte jim z cesty možné překážky.

Jeden bod přímo z filmu:
3. Vaše řešení musí fungovat vždy, kdy si to uživatel přeje - a já bych dodat, se zabezpečením přiměřeným účelu portálu
Portály mohou firmě poskytnout komparativní výhodu. Pokud se však ukážou jako dostatečně úspěšné, dá se očekávat, že pokud usnete na vavřínech, konkurence vás brzy dohoní.

Jednu věc bychom však oproti Facebooku neměli zapomínat: portály jako Facebook vlastně nic nenabízejí (maximálně tak možná zábavu), zatímco váš portál bude v nějaké míře vždy nabízet vaše produkty či služby. Klíčovým bodem je proto také vědět,
4. k jakému účelu má váš portál sloužit, což může vést jak k cílům uspořit, i k cílům vydělat více.

Wednesday, 9 February 2011

Přehled vlastností Oracle UCM, část 3.

Vlastnosti modulu Content Server (pokračování):
  • Automatické notifikace: umožňuje uživateli resp. administrátorovi zadat kritéria na položky, o jejichž nových verzích chce být uživatel informován. Tento mechanismus je zcela nezávislý na workflows (k zaslání notifikace typicky dochází až po ukončení workflow)
  • Folia: folia nabízejí logické groupování ostatních položek. Pokud se někdy pracuje s rozsáhlým objektem (kniha s více autory), mohou folia pomoci s problémem, kdy má jeden z autorů 'zamknut' celý dokument a ostatní nemohou ukládat svoje změny. Obdobně, jindy bývá žádoucí, aby schválením prošlo najednou hned několik položek, které spolu tvoří logický celek (např. dokumentace pro výběrové řízení). Folia také umožňují pohled na celé fólio pomocí tzv. renderers - standardně se dodává ZIPRenderer, PDFRenderer a MSWordRenderer.
  • Link Management: Link je vazba mezi dvěma položkami, jejíž interpretace muže být různá. UCM v zásadě nabízí dva typy vazeb: volné (peer-peer, parent-child) nebo těsné (attachments - položka v příloze nemůže existovat bez své 'hlavní' položky). Link management se používá kromě jiného jako prevence HTTP 404 (File Not Found Error)
  • Folders: umožňují logické uspořádání (části) do hierarchické struktury připomínající rozvržení dokumentu na disku (zejména, jsou-li na to tak uživatelé zvyklí). Na rozdíl od jiných DMS je toto členění v UCM zcela dobrovolné a pro zákazníky, kteří vyžadují různý pohled na své úložiště je možné použít spíše logické členění pomocí metadat.
  • WebDAV: v případě užití Folders, je možné využít k přístupu do úložiště přímo z Office (Lotus Notes či Windows Exploreru) aplikací WebDAV protokol. Podmínkou je nainstalování klientské aplikace Desktop Integration Suite na pracovní stanici koncového uživatele
  • Workflows: kolem workflows v UCM panuje spousta nedorozumnění. Workflow představuje obchodní proces (typicky: schvalování, tvorba či zpracování dokumentu), při němž dokument obíhá po organizaci mezi pro daný krok relevantními uživateli. Workflow také podporují stavovou logiku, která zaručí, že položka či verze obíhající ve workflows není k dispozici uživatelům vně workflow. UCM podporuje 2 typy workflow: tzv. nativní, které umí pracovat s jednou položkou, nemají grafické rozhraní, za to však podporují stavovou logiku a možnost 'dopsat si' workflows dle potřeby pomocí jazyka iDocScript. Kromě toho obsahuje licence UCM omezenou licenci na produkt BPEL Process Manager, který umí vytvářet workflows podle standardu BPEL, v grafické prostředí (JDeveloper), za to však bez spolupráce s nativními workflows nedokáže podporovat stavovou logiku.
  • Administrace: umožňuje z webového rozhraní administrovat řadu úloh jako: archivace položek do offline archivu, migrace konfigurace, nahlížení do auditních logů, systémové reporty, backup/recovery ad.
  • Konfigurace: umožňuje z webového rozhraní nastavovat chování systému, metadatový model, vzhled některých stránek ad.
  • Komponenty na míru: toto je jedna z velmi silných vlastností UCM - možnost dotvořit chování systému přesně dle požadavků zákazníka, a to v prostředí, které je na to připraveno.
  • User Interface: k službám UCM je možné napřímo přistupovat buď přes webové rozhraní, WebDAV, web sites vytvořených pomocí Site Studia (viz část Web Content Management někdy v budoucnu) nebo z portálových prostředí přes portlety
  • Integrace: možnost přistupovat ke službám UCM na pozadí přes: web services (protokol SOAP), Java API (RIDC či CIS/CPS), adaptéry (existují pro integraci se Siebelem, EBS, URM, SES, SAP, ad.), JCR adaptér či REST-like http/s requesty
  • Škálování: i při využití clusterování Weblogicu nabídnout zákazníkovi optimální poměr cena/výkon
Tímto jsme zakončili výčet vlastností základního modulu UCM, tzv. Content Serveru. Někdy v budoucnu se budeme věnovat vlastnostem dalších modulů, jako jsou DMS, WCM, DAM, RM.

Wednesday, 2 February 2011

Přehled vlastností Oracle UCM, část 2.

Vlastnosti modulu Content Server:
  • Check-in/Check-out: Check-in (vkládání) je událost, při níž dochází k vložení nového dokumentu či nové verze dokumentu. Jejími vstupními parametry je sám soubor a jeho metadata. Operace vkládání je podřízena bezpečnostnímu modelu (jen uživatel s patřičnými oprávněními smí vkládat nové položky určitého typu). Událost vkládání představuje možnost provádět další kontroly (zpravidla pomocí vlastních komponent) a může vyvolat další operace (indexování, konverze, spustit workflow apod.)

    Nejčastěji se vkládá jediný soubor. Je však možné i vkládat několik souborů najednou (UCM z nich vytvoří .zip) a nebo mít "hlavní položku" a "přílohy".

    Check-out (rezervace) je událost, při které si uživatel (dočasně) rezervuje položku proto, aby mohl vložit novou verzi. Rezervace je zrušena vložením nové verze, na žádost uživatele nebo zásahem administrátora.

  • Verzování: verze je instance položky v čase (metadat i obsahu). Číslo verze je povinným metadatovým atributem položky, který je možné využít v nejrůznějších systémových operacích (např. "uchovávej jen X posledních verzí", "odmigruj starší verze do offline archívu", ale i např. "nedovol více verzí tohoto typu dokumentu"). Velmi často se využívá jen poslední verze - systém však uchovává i ostatní (minulé i budoucí), a to včetně historie.

  • Aktualizuj metadata: umožňuje aktualizovat či doplňovat hodnoty metadatových atributů; často se děje v rámci workflows

  • Diskuze: které umožňují připisovat k položkám perzistentní komentáře, ve kterých je možné vyhledávat, ale nevytvářejí nové verze

  • Zveřejnění/Stažení (Expirace) obsahu: stavově orientovaná logika, která je základním nástrojem pro implementaci životního cyklu položky ("v přípravě" - "aktuální" - "expirovaná" - "smazaná")

  • Indexování: správa fulltextových a metadatových indexů pro rychlejší a funkčně bohatší vyhledávání

  • Zabezpečení: na toto téma seriál příspěvků začínající zde

  • Vyhledávání: schopnost systému přijmout vyhledávací kritéria a vrátit správně naformátovaný seznam položek nebo samu položku (buď tzv. nativní soubor, nebo jeho webově prohližitelnou podobu - vizte Dynamic Convertor, konverze nebo i Digital Asset Management)
(pokračování někdy příště)