WebCenter – Spaces

V minulém článku jsme se zmínili, že nejvýznamnější novinkou z oblasti E2.0, která bude k dispozici již během července, je nová verze produktu WebCenter. Na kompletní představení tohoto produktu je jeden článek asi příliš malá plocha, proto se přednostně zaměříme na to, co je ve verzi 11g tím nejzajímavějším – Spaces.

Spaces „pomáhají vytvářet projektové týmy a komunity tím, že poskytují vymezený prostor (space) pro relevantní služby, stránky a obsah“. Protože je jeden obrázek leckdy lepší než mnoho slov, podívejme, jak taková stránka ve Spaces vypadá:


Samozřejmě, nic, co byste už neviděli – ať už se tomu říkalo dashboard, portál, jednotný front end, či jinak. Spaces jsou skutečně především o prezentační vrstvě – umožňují vizuálně uspořádat nejrůznější firemní i mimofiremní obsah, a to buď na úrovni jednotlivce (Personal Spaces) nebo skupiny lidí (Group Spaces), ať už se jedná o pracovní tým či volné sdružení zájemců o nějaké téma.

Velmi silnou stránkou Spaces je to, že jejich užívání nevyžaduje žádné programátorské znalosti a jejich ovládání je skutečně velice intuitivní – během produktové prezentace si můj kolega Radovan Vacek zkusil ve volných chvilkách vytvořit svůj vlastní group space a během necelé hodinky jej měl hotový (z hotových komponent a služeb, samozřejmě). Kdo znáte produkt AquaLogic User Interaction, budou Vám spaces připomínat communities z ALUI. Na rozdíl od ALUI (dnes přejmenované na WebCenter Interaction) jsou však spaces postaveny na technologii ADF, proto by jsou mnohem robustnější a poskytují rychlejší odezvy.

Jinak, asi Vás nepřekvapí, že Spaces obsahují takové vlastnosti, jako je bezpečnostní koncept rolí (kdo smí co a jak měnit) či šablon a jiných znovupoužitelných komponent atp.

Na závěr: WebCenter sice obsahuje služby pro podporu Web 2.0 (instant messaging, blog, wiki, discussions atd.), většinu obsahu však skutečně jen zobrazuje – ať už se jedná o kalendář nebo o dokumenty uložené v ECM systému, do kterého se přistupuje přes rozhraní JCR 170. O tom ale zas více někdy příště.

Novinky ve verzi Fusion Middleware 11g

Jak již bylo oznámeno i na internetu Oracle, (konkrétně zde), dojde brzy k oficiálnímu a dlouho očekávánému uvolnění verze 11g v rodině produktů Fusion Middleware. Launch proběhne 1.července v Americe. V Evropě a na dalších kontinentech pak budou probíhat podobné akce následující den. Vzhledem k tomu, že nejbližší je v Mnichově, asi nám nezbyde, než si počkat na zveřejnění záznamu na internetu.

Pro oblast E2.0 budou mít největší dopady dvě fakta:
· Tento release plně integruje produkty BEA a Oracle v oblasti middleware
· V oblasti portálů bude uvolněna verze 11g produktu WebCenter

WebCentru se detailně budeme věnovat v některém z příštích článků.

Podpora Forms and Reports na platformě WebLogic
Jedním z důsledků prvního bodu je mj. i to, že od verze 11g bude existovat podpora aplikací využívajících technologie Forms či Reports na platformě WebLogic, což je otázka, se kterou se začínáme velmi často setkávat zejména ze strany našich partnerů. Je-li toto problém, který Vás trápí, ptejte se od července po produktu WebLogic Suite, který je přirozeným rozšířením Oracle Application Server Enterprise Edition (POZOR! to ani zdaleka neznamená, že by iAS EE končil; jeho nový release se očekává na podzim tohoto roku).
WebLogic Suite 11g kromě podpory Forms and Reports však přináší i další výhody:
· Skutečně výkonný Java engine JRockIt
· Gridlock for RAC
· Coherence
· Manažerské a diagnostické balíčky pro Coherence a Enterprise Manager

Co to znamená? Především to, že je Oracle konzistentní v držení Javy jako hlavního směru pro vývoj. Na druhou stranu však neignoruje ani potřeby nezanedbatelného počtu aplikací napsaných pomocí jiných technologií. Nyní dostanou partneři i zákazníci produkt, který jim bude zaručovat podporu stávajících aplikací a zároveň jim umožní bez problémů postupně přecházet na nový směr.
Dále to ale znamená i to, že partneři a zákazníci dostanou v rámci technologického upgrade i další nástroje podporující mnohem lepší výkon a škálovatelnost (JRockIt, Coherence, Gridlock for RAC), či dostupnost a udržovatelnost provozovaných aplikací, což může v konečném důsledku vést i k nepřímým úsporám (menší náklady na provoz, ať už se jedná o čas podpory, helpdesku, či náklady na hardware a licence; stejně tak se ale může jednat o eliminaci ušlého zisku z důvodu nefungující či nesprávně fungující aplikace).

Jak je to vlastně s těmi portály?
Kdo zná situaci kolem portálů v portfoliu Oracle či dříve BEA, je si vědom, že jen tyto dvě společnosti dohromady vlastnily 4 produkty tohoto typu:
· Oracle Portal
· Oracle WebCenter
· Oracle WebLogic Portal
· Oracle WebCenter Integration (dříve známý též jako AquaLogic User Interface či Plumtree)

Po akvizici BEA panoval jistou dobu zmatek, jaký bude další směr, který z produktů přežije, bude rozvíjen atd. Nyní je již strategie po nějakou dobu známá, teprve však v release 11g začíná nabírat konkrétní podobu v existujících produktech. Nuže, možná překvapující závěr je, že z těchto 4 produktů budou dále podporovány a rozvíjeny všechny...
Pokud Vás tento závěr překvapuje, pak si jen připomeňme, že podobná situace je v portfoliu aplikací, kdy jsou rozvíjeny např. jak Oracle Enterprise Business Suite, tak i JD Edwards.
Všechny produkty v portálovém portfoliu mají své instalace, své výhody (i nevýhody) a každý z nich může být pro konkrétního zákazníka tím optimálním řešením.
Na závěr si uveďme, kdy jsou očekávány nové verze jednotlivých produktů:
· Oracle WebCenter 11g – VII/2009, jedná se o zásadní release, kterému se budeme věnovat nejspíš příště
· Oracle WebLogic Portal 11g – podzim 2009
· Oracle Portal 11g – podzim 2009
· Oracle WCI 11g (ALUI, Plumtree) – začátek kal. roku 2010

Národní standard pro systémy elektronické spisové služby

Pokud jste měli při výčtu amerických norem v prvním odstavci článku z minulého týdne pocit, že se nás to netýká, máme pro Vás špatnou zprávu: brzy už to nejspíš nebude pravda. Tím, „kdo za to může“, bude Národní standard pro systémy elektronické spisové služby (název je pracovní, ještě se může změnit), který bude nejspíše zaveden novelou zákona 499/2004 a prováděcími vyhláškami.
K úvodu do této problematiky doporučuji prezentaci p. Miroslava Kunta z Národního archivu, která zazněla na letošní konferenci ISSS a je k dispozici zde. Pro uklidnění: na zavedení bude nejspíš čas (max. však 3 roky od nabytí účinnosti).
V prezentaci se objevuje věta, že tento standard bude vycházet ze standardu MoReq2, což mj. znamená, že nebude úplně totožný. Detaily o rozdílech lze nalézt zde (jen v angličtině).
V této prezentaci se naopak objevuje jedna, na první pohled docela nenápadná věta, totiž „ERMS systems are not and will not be tested in the Czech Republic“ následovaná tvrzením, že mezinárodně činné firmy pravděpodobně budou zvažovat certifikaci na evropské úrovni.
Jednak není jasné, jak bude možné certifikovat řešení podle metod ušitých na přeci jen trochu jiné požadavky. Za druhé, ono to s certifikací dle MoReq2 není o moc slavnější – alespoň podle dostupných informací se zdá, že v současnosti má akreditaci na certifikaci dle tohoto standardu jediná organizace v celé Evropě, a to německá firma imbus AG od prosince 2008 (odkaz na její stránky v angličtině je zde). Akreditace navíc neznamená právo vydávat ověření (dle informací od našeho product managementu nemá sama firma imbus AG dokončenu svoji certifikaci). Pokud tedy někdo tvrdí, že je už dnes certifikován na MoReq2, bylo by zajímavé se zeptat, kdo tento certifikát vystavil.
Pokud bychom se obratem opět vrátili do USA, podobnou roli jako MoReq2 tam mají standardy vydávané Ministerstvem obrany (Department Of Defence), pro oblast Records Managementu pak konkrétně DoD 5015.2., dnes už ve své třetí verzi. Docela zajímavý článek na toto téma je zde – pokud jej navštívíte, přečtěte si i první komentář; docela úsměvné je i sledovat předhánění v tom, kdo „byl první“.

Vzhledem k dovoleným budeme mít příští týden přestávku. Místo toho Vás srdečně zvu na webcast Competing Against & Extending Microsoft SharePoint with Oracle WebCenter Suite, který bude probíhat ve středu 17.6.2009 v 15h (CET) na adrese http://conference.oracle.com, conference id: 146384129 key: 100617

Program webcastu:

• MOSS Overview
• MOSS Strengths: Suite & Portal
• MOSS Limitations: Suite & Portal
• WebCenter Tools to Interoperate and Extend MOSS
• How Microsoft will position WebCenter
• Summary

Jsme ve shodě, jsme ve při

V minulém článku jsme se na okraj dotkli otázky shody produktu Conversion Server s jednou z norem ISO. Otázka shody (compliance) kdysi, zejména v období, kdy s v Americe zaváděly normy jako Sarbanes-Oxley, HIPAA apod., zahýbala významně trhem IT. I když už bublina poměrně splaskla, samotný fakt, že se neustále objevuje ve výzkumech typu „jaké problémy vnímají CIO jako nejzávažnější ve své organizaci“ dokazuje, že nad ní nelze jen tak mávnout rukou.

K čemu tedy shoda je?

“Standards are good. Thank heavens for standards, for without them you wouldn't be able to put a Kodak film cartridge into your Minolta camera; the plug of your coffeemaker wouldn't fit the socket on the wall; the signal broadcast by your local radio station would be incomprehensible to your radio; your new phone would be incompatible with your telephone service; CDs wouldn't go into your player; faxes would be garbled; clothing and shoe sizes would make no sense; new tires wouldn't fit old cars; and the Internet would only be accessible to the people who invented it.”

Tom DeMarco, Timothy Lister: Peopleware: Productive Projects and Teams, 2^nd Edition

K uvedenému citátu asi není třeba nic dodávat (pro ty, kteří by mohli mít problém s angličtinou, přeložím alespoň úryvek: ... bez nich (standardů) byste nemohli vložit film Kodak do foťáku Minolta...).

K čemu by naopak shoda být neměla?

“It’s About the Benefit, Stupid.”

Tom DeMarco, Timothy Lister: Peopleware: Productive Projects and Teams, 2^nd Edition

Bohužel, Parkinsonovy zákony fungují a užitek nezřídka ustupuje snaze „dělat vše správně (rozuměj: jak to někdo ve své slonovinové věži napsal)“; nemluvě o situacích, kdy jsou nejrůznější normy, standardy či procesy účelově zneužívány proti dosažení nečeho smysluplného nebo slouží výhradně k užitku nejrůznějších konzultantů a ověřovatelů či eliminaci konkurence. Nechme však každému právo, do jaké kategorie chce patřit.

Smutným případem, kterému jsem byl osobně svědkem, byla situace, kdy v jedné nejmenované firmě prošla hardwarová divize certifikací ISO (tuším ISO 9001). S velkou slávou provedli oznámení této skutečnosti. Měsíc na to jsme prováděli dodávku 140 průmyslových PC, na kterých běželo naše řešení klientovi do Dánska. Z této dodávky nefungoval z důvodu vadné diskové mechaniky ani jeden počítač. Náš kolega si pak musel udělat víkend se šroubovákem. Dodnes nevím, jestli byl tento krok součástí schváleného ISO procesu...

Kdy je shoda (téměř) nutností
První taková situace nastává tehdy, kdy shodu nařizuje zákon či nějaký jiný státní předpis. Stát potom také zpravidla definuje i úřad či organizaci, která má pravomoc vydávat osvědčení o shodě, prověřovat shodu, či trestat její porušení (u nás jsou takovými např. Český telekomunikační úřad nebo Česká národní banka).

Další je situace, kdy řešení dodavatele A o sobě prohlašuje, že je kompatibilní s řešením dodavatele B. Asi lépe to funguje, když má dodavatel B tak silnou pozici, že ostatní jsou sami motivováni shody dosáhnout (abych nejmenoval Oracle, uveďme si možnost certifikací u SAP Lab). Dodavatel B má samozřejmě z této služby příjem, ale zároveň tím sám sebe nutí, aby jeho řešení bylo otevřené, existoval k němu srozumitelný a veřejný popis a dává možnost vzniknout konkurenci v oblasti dodavatele A, takže se jedná o win-win model pro všechny zúčastněné. I tento model ovšem může mít svoji parkinsonovskou verzi, kdy je dodavatel B až příliš silný, že si v podstatě diktuje podmínky (i zde by se určitě mohlo objevit nějaké jméno konkurence).

O něco horší už je to v situaci, kdy se zpravidla několik silných hráčů domluví na spolupráci a dohromady se dohodnou na nějaké normě jako na standardu. Bohužel, tato shoda může mít krátkou životnost, která závisí na shodě mezi zúčastněnými (stačí vzpomenout osud Javy) Jsou ale určitě i příběhy se šťastnějším koncem (např. ODBC či WSDL).

Conversion Server, Outside In, Inbound Refinery

Tyto termíny, které se váží v podstatě ke stejné funkcionalitě a stejnému kusu kódu, se velmi často pletou.

Dávno, ještě za dob před akvizicí Stellentu, byla detekována potřeba nabídnout konverze formátů (pozor! neplést s autorizovanou a neautorizovanou konverzí z listinné podoby na elektronickou či naopak) jako součást řešení správy dokumentů.

Primární motivací byla možnost konvertovat různé formáty do webově prohližitelných formátů (html, XML, PDF, TIFF), to jest možnost prohlížet výstupy s nejrůznější tlustých a mnohdy ne nejlevnějších klientských aplikací přímo z webu; samozřejmě často se jednalo o zjednodušený náhled (např. při konverzi trojrozměrného modelu vytvořeného v CADu do PDF se mohlo jednat jen o řezy jako je půdorys atp.)

Další motivací, při řešení správy multimediálního obsahu (Digital Asset Management), byla pak konverze na stejný formát o jiné velikosti (např. velká barevná fotografie je konvertována na 2 menší, které se zobrazují na firemních stránkách podle rychlosti připojení, černobílý formát pro tisk a thumbnail pro náhledy) či dokonce streaming (při správě zvukových souborů a zejména videí).

Pro tyto účely bylo vytvořeno několik modulů, z nichž ten základní se jmenoval Inbound Refinery. Postupem času se ukázalo, že o tyto moduly je zájem i jako o oddělené konverzní řešení (tam, kde existovaly DMS, které podobnou funkcionalitu nedokázaly nabídnout). Proto už za dob Stellentu bylo možné koupit Conversion Server jako samostatné řešení (přesto např. budete-li hledat dokumentaci, hledejte dokumentaci k Inbound Refinery). A to, že o něj byl zájem dokazuje počet formátů, ze kterých je dnes možné konvertovat – je jich více než 400. Přesný seznam najdete na tomto linku.

Pro mnoho klientů však bylo toto stále příliš. Např. v ČR bude díky Datovým schránkám a zejm. připravované novele Zákona o archivnictví velmi silná potřeba po konverzi do formátu PDF – konverzi do ostatních formátů však zákazník nejspíš nevyužije. Oracle proto přistoupil k dalšímu zjemnění a výsledkem byla technologie Outside In. Tato technologie není dodávána jako produkt, ale jako SDK – není ji proto možné koupit jako oddělené řešení, ale jen jako knihovnu, jenž se stane součástí řešení dodávaného našimi partnery. V případě zájmu proto prosím kontaktujte kteréhokoliv z lokálních partnerů Oracle dle Vašich preferencí.

Vzhledem k připravované novele se nabízí i otázka shody (compliance) řešení s normou (konkrétně se jedná o ISO 19005-1:2005, Electronic document file format for long-term preservation). Řešení je v plné shodě s touto normou (tj. výsledný formát splňuje nároky na formát PDF/A-1). K ověření shody se užívá nástroj Preflight od Adobe, který je k tomu asi nejlepším dostupným nástrojem. Výstup z ověření jednoho takového souboru vizte na přiloženém obrázku:

ECM konference - ještě jedno ohlédnutí

Dovolte mi se ještě naposledy vrátit k ECM konferenci, a to zejména k reakcím účastníků (alespoň těch, kteří nám vyplnili dotazník). Z odpovědí je vidět především to, že Datové schránky je skutečně téma dne a že nejvíce respondentů chce další informace na toto téma. Již minulý týden jsme Vás zvali na konferenci konanou 8.6.2009 v Hradci Králové (více zde), na komerční sektor bude pak více zaměřena jiná konference konaná 18.6.2009 v Praze (více na tomto linku).

Ukázalo se, nicméně, že i ostatní témata si našla své publikum. Pokud jste byli mezi těmi, kdo projevil zájem o některé z dalších témat, budeme Vás spolu s našimi partnery kontaktovat. Pro ostatní se pokusíme uspořádat follow-up akce, na které Vás v dostatečném předstihu budeme zvát. Doporučuji též sledovat pravidelné ranní Oracle Coffee, kde se konají zajímavé akce i na jiná témata, než E2.0.

Z příbuzných témat bych Vás rád upozornil i na konferenci zaměřenou na velmi příbuzný obor BPM (Business Process Management). Konferenci, jejímž je Oracle partnerem, pořádá náš partner IDS Scheer. Bude se konat ve dnech 8.-9.6. v Praze a více najdete na tomto linku.

Telegraficky z jiného soudku: na dotaz jednoho partnera, zda je Oracle Information Rights Management podporován i na Linuxu, zní odpověď, že v současné době nikoliv. Certifikační matici najdete zde. Od product managementu máme, nicméně, informaci, že od verze 11g, která bude mj. plně lokalizována do češtiny a kterou očekáváme v nejbližších dvou měsících, bude serverová část k dispozici i pro Linux. Klientská část na Linuxu je taktéž na road mapě, ale až pro další verze.

Na závěr pak uvádíme odkazy na prezentace z ECM konference:

Agenda Transforming your legacy applications by bringing Web2.0 to the Enterprise with Oracle’s Enterprise 2.0 solutions Andrew Gilboy, Oracle EMEA Moderní trendy správy a oběhu dokumentů nejen ve veřejné správě Michal Rada, vedoucí Iniciativy Informatiky pro Občany Trendy a výzvy při práci a správě elektronického obsahu Miroslav Šírl, nezávislý ECM konzultant, sdružení CNZ (Co po nás zbude) Datové schránky – problém nebo příležitost Ing. Jaroslav Lubas, obchodní ředitel, aplis.cz Příběh dokumentu od příjmu po vypravení přes datové schránky Ing. Martin Bíkl, Software Architekt, CCA Nasazení Oracle ECM technologií v úřadu veřejné správy Mgr. Iva Celbová, Solution Consultant, Sefira Přístupný, čitelný moderní dokument – proč a jak? Michal Rada, vedoucí Iniciativy Informatiky pro Občany Oracle WebCenter Suite – The Enterprise 2.0 Portal Platform Christian Hauser, Oracle Austria Digitalizace dokumentů s Oracle Document Capture Jiří Machotka, Oracle Czech; Jiří Bříza, aplis.cz Oracle Information Rights Management – zabezpečení podnikových reportů Aleš Novák, Oracle Czech Jak uspořit náklady na archivaci emailů? – Oracle Universal Online Archive Jiří Machotka, Oracle Czech Oracle E2.0 Komunita

ECM konference - první dojmy

Včera, od rána až do odpoledních hodin, proběhla v prostorách Městské knihovny v Praze každoroční Oracle konference na témata spojená s problematikou ECM, či jak se čím dál častěji objevuje, E2.0.

Zájem o letošní ročník byl podpořen vládní iniciativou eGON, zejména pak zákonem 300/2008 Sb., "O Datových Schránkách", jehož nabytí účinnosti je už skutečně za dveřmi.

V rámci konference jsme se pokusili mix informací, tj. od vysvětlení toho, o čem datové schránky jsou a jak se účinnost zákona postupně promítne do změn uvnitř organizace (zejména v prezentacích p. Michala Rady a p. Miroslava Šírla ze sdružení Co po nás zbude), přes popis řešení, jak jej vidí Oracle spolu se svými partnery (reprezentovanými p. Jaroslavem Lubasem ze společnosti Aplis), až po zkušenosti z implementace z konkretního běžícího projektu v resortu spravedlnosti (tuto přednášku představil p. Martin Bíkl ze společnosti CCA Group). Zařazení bloku o základních informacích se ukázalo jako velmi prozíravé, neboť tato část vyvolala nejvíce dotazů. Určitě na tom měl velký podíl i vstřícný a otevřený projev p. Rady, jehož přednášky ne náhodou dostaly nejlepší hodnocení. Případné zájemce o pokračování srdečně zvu na konferenci zaměřenou výhradně na téma Datových schránek, která proběhne 8. června v Hradci Králové a jíž je Oracle partnerem. Více o této konferenci naleznete na tomto linku.

Kromě Datových schránek jsme se však věnovali i dalšímu tématu, které bude mít brzy oporu v legislativě, a to Důvěryhodnému úložišti a dlouhodobé archivaci elektronických dokumentů (hlavní přednášku na toto téma přednesla paní Iva Celbová ze společnosti Sefira).

Téma Enterprise 2.0 nám z praktického hlediska příblížil náš kolega Andrew Gilboy a další kolega, Christian Hauser, nám pak ukázal, jak může vypadat nasazení při využití nástroje Oracle WebCenter Suite, jehož novou a poměrně zásadní verzi očekáváme během následujících dvou měsíců.

V poslední části jsme si pak ještě předvedli další novinky z E2.0 portfolia, a to Universal Online Archive určený ke zvládání velkých objemů dat (příklad byl demostrován na archivaci emailů), Document Capture, řešení pro digitalizaci a v neposlední řadě i využití produktu Information Rights Management při ochraně automaticky generovaných citlivých dat.

Ke konferenci se určitě vrátíme i v dalších týdnech.

Hodnocení jednotlivých přednášek

Celkem bylo účastníků 111

(1-nejhorší, 4-nejlepší)

Název, Přednášející				Počet hodnotících	Skóre
Transforming your legacy app. by bringing Web 2.0 and Compliance capability to the Enterprise with Oracle's Enter. 2.0 solutions, Andrew Gilgoy				69	3,00
Moderní trendy správy a oběhu dokumentů nejen ve veřejné správě, Michal Rada				72	3,46
Trendy a výzvy při práci a správě el.obsahu, Miroslav Šírl				72	3,00
Datové schránky - problém nebo příležitost, Jaroslav Lubas, Jaroslav Zeman				73	3,18
Příběh dokumentu od příjmu po vypravení přes datové schránky, Martin Bíkl				73	2,78
Nasazení Oracle ECM technologií v úřadu veřejné správy, Iva Celbová				71	3,01
Přístupný, čitelný moderní dokument - proč a jak?, Michal Rada				65	3,42
Oracle WebCenter Suite - The Enterprise 2.0 Portal Platform, Christian Hauser				54	2,96
Digitalizace dokumentů s Oracle Document Capture, Jiří Machotka				52	3,25
Oracle IRM - zabezpečení podnikových reportů, Aleš Novák				49	3,24
Jak uspořit náklady na archivaci emailů? Oracle UOA, Jiří Machotka				44	3,36

Fotky z akce: